Systémové pojetí sídel a regionů

Obsah základních pojmů:

• Strategie = cílené a cílevědomá koncepce
• Politika = systém opatření, postupů a praktických kroků k uskutečnění strategie
• Rozvoj = proce změn zpravidla cílevědomě řízený/usměrňovaný podle strategie k naplnění potřeb
  • Růstový (extenzivní) – rozvoj do krajiny
  • Nerůstový (intenzivní, restrukturalizační) – rozvoj uvnitř hranic sídla
• Sídlo = uměle vytvořené prostředí (s vnější a vnitřní složkou) pro trvalý život lidí
  • Vymezeno hranicemi
  • Sídla jsou oddělena prostorem nezastavěné krajiny
  • Velikost se liší, od samoty po mnohomilionové velkoměsto
• Region = širší soustava sídel v územním prostoru charakteristická specifickým pojítkem/rysem – zemědělský, rekreační, rezidenční,…
• Infrastruktura = soustava zajišťující specifickou funkci v území (doprava, zásobování energiemi, likvidace odpadů,…)
• Potenciál = schopnost prostředí/jeho složky plnit určitou funkci – kvantitativně měřitelný; např. výrobní, kulturní, rekreační,… latentní = nevyužívaný, představující bohatství (ložiska)

Strategie rozvoje sídel a regionů

Formuluje dlouhodobé vize, určuje základní vztahy v regionálním i globálním měřítku = určuje podobu a význam sídla do budoucna.

Formuluje základní úkoly k dosažení těchto cílů.

Je komplexní disciplínou – obory technické a přírodní, ekonomika, aplikovaná matematika a informatika, tvůrčí umění.

Struktura sídel a krajiny

Je součásti životního prostředí člověka (homosféry).

• Přírodní prostředí
• Umělé prostředí = vznikl činností člověka
• Obě interagují, důležitá je významná rovnováha

Struktura sídel v ČR

Dána především strukturou obcí (přes 6300), 51% obcí do 500 ob, 7% 1000-2000ob, 2% nad 5000 = velký počet malých sídel.

Hustá a pravidelná síť, řidší na Tachovsku, Jesenicku, hustější Střední Čechy.

Průměrná vzdálenost sídel je 3,5 km

• Sídla venkovského typu < 1000 ob.
• Malá města < 5000 ob.
• Střední města < 50 000 ob.
• Velká města < 0,5 mil. ob.
• Velkoměsta > 1 milion ob. (Praha 1,25 mil.ob, mírný růst díky imigraci)

Urbanizace

Urbanizace = osvojování přírodního prostředí člověkem, proces fixace k jednomu místu, vznik sídel v krajinném prostoru; kontinuální proces probíhající v široké škále měřítek (lokální až globální). Počátek v pravěku se zakládáním trvalých sídel – v Mezopotámii, dále v Indii, Číně a střední Americe.

Vývoj urbanizace:

1. Počátek zemědělství, počátek zavlažovacích systémů
2. Stavba a rozvoj sídel vedl k vytvoření autority, vznik států a vytváření společenských pravidel, i prvních podob stavebního řádu a strategie rozvoje
3. Dělba práce, vytváření sociálních vrstev (řemeslníci, obchodníci), směna výrobků, trhy jako jádra osídlení

Sídla a kulturní krajina jsou produkty urbanizace.

Urbanizace může být:

• Neřízená = spontánní, v rozvojových zemích, slumy
• Řízená = cílevědomě ovlivňovaná, nástrojem je územní plánování, vznik sídel podle přijatých územních plánů; zohledňuje procesy v území – demografické, sociální, přírodní.

V roce 2000 již více než 50% světové populace žilo ve městech (vysidlování venkova problémy se získáváním obživy v rozvojových zemích).

Sídelní aglomerace je seskupení sídel kolem centra osídlení.

• Jádrové aglomerace = osídlení kolem jednoho historického centra (Praha, Brno,…)
• Polycentrické = více jader (Hradec Králové-Pardubice)
• Bezjaderné = žádné jasně vymezené centrum (Mexico City, Los Angeles)
• Rozvoj v určitých koridorech (Boswash – aglomerace mezi Bostonem a Washingtonem, zahnující NY a další velkoměsta, celkem asi 35 mil.ob., trvale urbanizovaný pás podél pobřeží; Tokaidó – pobřeží ostrova Hokaidó kolem Tokia, Osaky, Kobe a dalších).

Metropole je velkoměsto s významnými a jedinečnými funkcemi v rámci území, kterému tak výrazně dominuje (v ČR Praha – vláda, ministerstva, VŠ, věda; v Evropě Paříž jako evropské centrum vědy a umění; Londýn jako světové centrum obchodu; Berlín jako centrum hospodářsky nejsilnější evropské země s pozicí na hranici mezi západní a východní Evropou; Moskva jako centrum východu a atypický Brusel jako sídlo EU a NATO).

Problémy sídel v ČR

Zastaralost stavebních fondů a nedostatečné tempo jejich obnovy (kritické hlavně bydlení)./p>

Špatný stavebně-technický stav budov i technické infrastruktury a pomalé tempo jejich oprav a rekonstrukcí.

Problémy kvalit prostředí a limity dané ochranou životního prostředí (čištění vod, nedostatečná kapacita IS).

Nedostatečné kapitálové krytí reálných potřeb modernizace a přestavby, obtížná dostupnost úvěrových zdrojů.

Sociální problémy spojené s modernizací celých městských čtvrtí a jader (do obnovených čtvrtí se stěhují nové vrstvy obyvatel, staří obyvatelé si zde už bydlení nemohou dovolit.

Teoretická východiska strategického plánování v ČR

Základním subjektem je sídlo jako živoucí organismus.

Strategie se zásadně musí vyhýbat absolutním cílům a hodnotám, stanovit spíše směry, obecná fakta a procesy, kterými je žádoucí směřovat.

Strategie jako diskuze o nejvhodnějším a nejvíce žádoucím vývoji s co největší účastí obyvatel.

Strategie trvale udržitelného rozvoje – uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení uspokojení potřeb budoucnosti.

• území je nenahraditelný zdroj, každá jednotka má unikátní a nenahraditelné vlastnosti, každá jednotka vyňatá z půdního fondu je vyňata nenahraditelně.
• Rozvoj neznamená růst – rekonstrukce, revitalizace
• Ekologické aspekty rozvoje sídel
• Kulturní aspekty rozvoje sídel – kontinuita rozvoje kumulace různých civilizačních projevů, mnohovrstevnatost, město určuje i životní styl a kulturnost obyvatel estetickým působením a emocionálními zážitky – genius loci
• Informatizace – likvidace vlivu vzdálenosti, nutnosti změny řízení, maximální využití telekomunikací
• Globalizace – změna v myšlení, celosvětová síť vztahů, vědomí větší sounáležitosti
• Zvýšení orientace na budoucnost – strategické předvídání, nové prognostické metody
• Superkonkurence - konkurence mezi městy v celé Evropě, už ne jen v jednom státě.

Politika územního rozvoje ČR

Definuje rozvojové osy a oblasti a specifické oblasti na území ČR a definuje úkoly plánování, které je potřeba v těchto osách a oblastech realizovat.

Osy jsou koridory proměnlivé šířky, vymezené katastrálními územími obcí v ose. V různých oblastech a osách platí různé priority územního plánování. Např. Rozvojová oblast 1 (Praha a aglomerace) – pro její obce platí jiné zásady vymezení ploch pro bydlení, než v jiných oblastech.

Politika se obnovuje na základě Vyhodnocení účinnosti připravované MMR (které je i pořizovatelem Politiky, tu projednává vláda a schvaluje ji svým usnesením).

Autor:

Jakub Jaroš, architekt

Estetika, ekonomičnost, efektivita. Architektonické návrhy interiérů, exteriérů a územních celků: architektonické studie, dokumentace pro stavební povolení, realizaci staveb i dotační programy.

www.jjarch.cz