Kvalita života a sídla
Kvalita lidského života je určována i komplexní kvalitou sídel, způsobem života a úrovní prostředí, jež sídla poskytují.
Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb.
Komplexní kvalita sídel je efektivnost, s jakou sídlo plní své funkce a reaguje na jejich proměny.
Prostředí zpětně působí na člověka – formuje jeho zvyky, schopnosti, estetický cit apod.
Neflexibilní, rigidní prostředí mívá zpětné negativní účinky, jako jsou stresy apod., následně způsobující psychické a psychosomatické nemoci.
Historický vývoj člověka = dialog s přírodou, většinu doby boj o přežití, několik posledních desetiletí si člověk přírodu osvojuje a nad silami přírody převládá – konec některých hrozeb (mor, hladomor), vznik nových (genetická manipulace, jaderné zbraně, toxické znečištění).
Základní předpoklady usazení člověka na jednom místě:
- Vybudování příbytku
- Zajištění základních potřeb v jednom místě
Negativní důsledky činnosti člověka
Činnost člověka vede k závažným důsledkům (globální oteplování, poškození ozonové vrstvy,…), vedou ke zhoršení životního prostředí a civilizačním stresu. Ten zahrnuje:
- Znečištění atmosféry – globální/lokální
- Zdroje: lokální vytápění, průmysl, spalování odpadů, výfukové plyny spalovacích motorů, náhodně lokalizované průmyslové zdroje tepla a el. energie, prach, zápachy, kouř
- Účinky: estetické (snížení viditelnosti, kouř), biologické (poškození zeleně, úbytek drobných živočichů), mikroklimatické (smog, mlhy, zvýšení průměrné teploty – centrum Prahy o 2°C teplejší než okolí)
- Znečištění vody
- Zdroje: odpadní vody (komunální a průmyslové), výplachy škodlivin z atmosféry, vyplavování kontaminace ze skládek, ze zemědělské půdy = druhotné znečištění
- Prevence: urbanistická – vhodný výběr rozvoje sídel, průmyslu, zemědělství, recirkulace vody v průmyslu, čištění odpadních vod, ochrana zdrojů pitné vody (odstupňovaná ochranná pásma v ÚPD), kontrola a úprava.
- Znečištění potravin
- Zdroje: ze znečištěné půdy a vody zemědělstvím (nadužívání hnojiv, pesticidů), kontaminace skládkami, průmyslem (potravinářská aditiva), odpadními vodami, haváriemi
- Opatření: zpřísnění hygienických norem, promyšlené plánování zemědělské výroby, zlepšování celkové úrovně hygieny v zemědělství
- Hluk – permanentní agrese, před níž není úniku
- Účinky: celková psychická deprese, poruchy spánku, zhoršení soustředění
- Prevence: nové typy motorů, pneumatik (sklený prach), nové protihlukové povrchy komunikací, vedení dopravních tras mimo obytná území, oddělení hlučných provozů, hlukové mapy, aktivní protihluková opatření (valy, stěny, dopravní zářezy, tunely, zelené bariéry), architektonické řešení obytných budov – bariérové domy, izolační stěny, neprůzvučná okna s trojskly,…
- Nebezpečí úrazu
- Zdroje: konflikt mezi dopravou a obyvateli
- Prevence: promyšlený urbanistický koncept – segregace horizontální (stezky pro pěší a cyklisty, různé třídy silnic), vertikální (podchody a nadchody – min. 7,5 m výšky); regulace dopravy (snížení rychlosti, světelná signalizace).
- Kinetický stres – forma psychického stresu z vystupňovaného a uspěchaného životního tempa, pocit nedostatku svobody pohybu
- Zdroje: nutnost každodenního přemisťování na načnou vzdálenost mezi bydlištěm, zaměstnáním, rekreací; špatná úroveň MHD
- Příčiny: chybný koncept území (přehnané funkční zónování), příliš velká koncentrace obyvatel, málo výkonná MHD, nedostatek příležitostí k relaxaci v místě bydliště
- Prevence: polyfunkční zóny se všemi funkcemi města
- Vizuální degradace prostředí
- Zdroje: ostatní formy poškozování prostředí – vandalismus, špatná údržba zeleně a veřejných objektů a prostor, zanedbaná údržba města – špína, odpadky, černé skládky
- Sociální tlak – konflikt potřeb s prostředím (invalidé, staří lidé, lidé se sníženou pohyblivostí)
- Příčiny: technické bariéry (nevhodné výtahy, schody), dlouhé docházkové vzdálenosti
- Prevence: pozornost při navrhování detailů staveb, promyšlená koncepce veřejných budov a celků.
Životní prostředí sídel a životní způsob obyvatel
Probíhá diferenciace životních způsobů obyvatel.
- Brzký odchod mladých lidí od rodičů, dlouho před založením vlastní rodiny
- Potřeba celoživotního vzdělávání
- Rostoucí mobilita – míra vyjížďky za prací dle ČSÚ – úap o sídlech
- Práce doma způsobená rozvojem IT
- Větší podíl duševně pracujících
- Je nutná participace obyvatel sídel na utváření jejich životního prostředí
- Nastává větší mnohotvárnost forem prostředí sídel
Stav stavebních fondů a infrastruktury sídel v ČR
- Neuvážená extenzivní výstavba je jedním z nejvýznamnějších zátěžových faktorů ekologické rovnováhy prostředí.
- Výstavba sídel je charakterizována značným vyčerpáváním zdrojů surovin, energií a vody.
- Spotřeba surovin a energií je nejen při výrobě, ale i během provozu, 20% stavební spotřeby se stane stavebním odpadem.
- Preferována by měla být přestavba sídel před novou výstavbou na zelené louce (zábor půdy, snížení prostupnosti krajiny pro živočichy).
- Zanedbaná technická infrastruktury vyžaduje časově i finančně nákladná řešení, Největší problémy:
- Stav kanalizační sítě a ČOV
- Stav a vedení pozemních komunikací (a mostů)
- Zásobování pitnou a užitkovou vodou
- Zásobování teplem a plynem
Potenciál
Negativně působící = souhrn negativních jevů, od nichž očekáváme dosažení prahových hodnot v daném období (zátěž prachem, znečištění,…)
Pozitivně působící = výčet mimořádných kvalit, kdy prostředí v mimořádné míře uspokojuje nějaké potřeby (potenciály rekreační, estetický, kulturně-historický apod.)
Při změně potřeb lidí dochází ke chtěným i nechtěným změnám v prostředí a naopak, z toho vyplývá nutnost předvídat modely potřeby v delším časovém horizontu – prognózy vývoje území (všeobecné = generální prognózy; specializované = pravděpodobný vývoj určité složky – doprava, kvalita prostředí,…). Vždy budou existovat rozdíly mezi prognózou a realitou.
Proměnlivost x stabilita
Ekologický aspekt – vytváření kulturní krajiny x uchování přírody.
Při proměně je třeba:
- Zachovat pocit domova v prostředí, kulturní kontinuity vývoje prostředí a typických hodnot
- Zachovat/obnovit přirozené charakteristiky krajiny – krajinný ráz, retence srážek, půdní struktura, skladba mikroorganizmů a ostatních živočichů.
- Omezit extenzivní zabírání půdy pro účely výstavby (10 – 15% povrchu nejvíce urbanizovaných částí Evropy je zabetonováno a zaasfaltováno).
- Cílevědomě a dlouhodobě plánovat (Jezuité plánovali na 200 let, v 19. století na desítky let, dnes podle věrohodnosti dlouhodobého předvídání ekonomického vývoje = 2-4 roky = maximálně na volební období).
