MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Umění Mezopotámie

Chamurapi

Chammurapiho zákoník

První říší v Mezopotámii (území mezi řekami Eufrat a Tigris) byl Sumer (kolem roku 3200př.n.l.). Nebyl to jednotný stát, existovalo zde několik městských států (Ur, Uruk, Lagaš).

Kolem r. 2400př.n.l si Sumer podrobili nájezdníci Akkadové. Převzali sumerský jazyk i písmo a vytvořili jednotný stát. Jejich vůdcem a vládcem byl Sargon Akkadský.

Na jihu Mezopotámie po čase vznikla Starobabylónská říše (jejím centrem byl Babylon). Nejslavnějším babylonským panovníkem byl Chammurapi, který vydal první dochovaný zákoník. Ten krutě prosazoval právo pomsty, takzvaně oko za oko, zub za zub.

V severní Mezopotámii vznikla Asýrie, jejímiž centry byly města Ninive a Ašur. Asyřané byli krutí válečníci, a postupně pronikli i na jih. V 16.stol.př.n.l. ovládla Asýrie celou Mezopotámii, rozkládala se od Středozemního moře a Egypta až po Perský záliv .

Významným asyrským panovníkem byl Ašurbanipal, který v Ninive založil ohromnou knihovnu.

Na konci 7.stol. byli Asyřané poraženi porobenými národy.

Do popředí se znovu dostal Babylon, vznikla Novobabylonská říše. V ní vládl král Nabukadnesar (podle Bible Nabuchodonosor). Dobyl Palestinu, mnozí Židé byli odvlečeni do zajetí do Babylonu, kde začali psát Bibli, poněvadž si chtěli udržet národní identitu.

Nakonec v 6.století před naším letopočtem ovládli celou Mezopotámii Peršané.

Mapka mezopotámie

Mapa

Architektura

Viz samostatný článek Dějiny architektury → Mezopotámie.

Sochařství

Král Urnammu Král Nebo
Socha krále Urnammu (vlevo) a krále Nebo (vpravo)

Mezopotamské sochy jsou z kamene, zobrazují obvykle nejrůznější bohy, démony a vládce. Při jejich tvorbě bylo užíváno základních znalostí lidského a zvířecího těla, mezopotamské sochy mají ale vzbuzovat spíše pocit ohromení a působit majestátně, než být anatomicky přesné. Sochy proto bývají strnulé v postojích i ve výrazech.

Kamenné reliéfy oproti tomu předvádějí obřadní scény a události ze života bohů a králů. Postavy jsou na reliéfech zobrazovány podle důležitosti, například králové jsou vždy větší a stojí výše. Podobně jako v egyptském umění jsou postavy zobrazovány ze složeného pohledu – hlava z profilu, trup zepředu, nohy ze strany.

Reliéfy bývají pokryty také takzvané stély – sloupovité bloky kamene. Stélou je kupříkladu již zmíněný Chammurapiho zákoník.

Drak
Sumerský drak

Tabulka
Hliněná tabulka

Keramika

Keramika
Sumerská keramika

V Mezopotámii měla jinde obyčejná hlína mnohé využití, od podkladu na psaní (hliněné tabulky) až po vypalovanou keramiku.

Keramika dosáhla již značného stupně dokonalosti, vytvářely se nejrůznější druhy nádoby a mnohé z nich se i různě malovaly.

Malířství

Freska
Nástěnná malba z paláce v Mari

Mnoho ukázek mezopotamského malířského umění se nedochovalo.

Svědectví dávných časů podává pouze několik málo nástěnných maleb a několik kusů malované keramiky.

Užité umění

Freska Freska
Pečetní váleček a jeho otisk.

Na vysoké úrovni bylo v Mezopotámii užití umění ve výrobě nejrůznějších šperků, zbraní, hudebních nástrojů i mnohých drobných předmětů denní potřeby.

Užívaly se nejrůznější materiály od drahého kamení, přes kovy (nejčastěji měď a bronz, vzácněji stříbro a zlato) až po terakotu, dřevo a perleť.

S rozvojem keramiky souvisí hojně nalézané pečetní válečky. Jsou to jakási malé válečky opatřené negativním reliéfem (tj. reliéf do hloubky), které se otiskovaly na hliněné tabulky jako potvrzení pravosti.

Písemnictví

Gilgameš
Král Gilgameš. Možná.

Se vznikem písma se pojí i vznik literatury, tedy psaných textů.

Nejstarší literární památky jsou nejrůznější úřednické zápisy.

První skutečným literárním uměleckým dílem je Epos o Gilgamešovi. Jde o hrdinský příběh o králi města Ur, který hledá nesmrtelnost. Putuje po světě, zabíjí nebezpečné příšery, snáší hněv bohů i smrt přítele a setká se s mužem, který přežil potopu světa. Nakonec zjišťuje že nesmrtelnosti lze dosáhnout jedině svými činy.

Historicky nejvýznamnější literární památkou vzniklou v Mezopotámii je ale bezpochyby Bible. Paradoxně ji nestvořil žádný ze zde vládnoucích národů, nýbrž Židé, dovlečení do Babylonu jako otroci. Protože si chtěli zachovat svou národní identitu a kulturu, začali sepisovat své legendy a mýty. Tak vznikla kniha knih, nejdůležitější písemná památka křesťanského světa, respektive její větší část – Starý zákon.