MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Románské umění

V období nástupu románského umění je většina Evropy feudalizovaná, středověké státy vytváří vyšší jednotu na základě lenních vztahů. Výtvarné umění má zcela jasnou funkci – církevní nebo dvorské. Dominuje mu architektura a malířství, sochařství je jen doplňkem. Kostel má podle symboliky zpodobňovat Nebeský Jeruzalém a podobně jako v byzantské kultuře je předem dosti dáno, kde má být jaká část výzdoby.

Pro středověk je typické, že světští donátoři di donacemi vykupují své hříchy a automaticky předpokládají, že založený kostel nebo kaple bude rodovým mauzoleem. Umělci tvoří na zakázku donátora, je relativně dobře placen, ale ztrácí část své umělecké svobody.

Typický je kult ostatků a relikvií, jejichž náboženská síla přechází na lidi, kteří se k nim přiblíží.

Typické jsou též křížové výpravy, kterých se účastnili panovníci i prostí věřící.

Sochařství

Sochařství bylo jedním z nejoriginálnějších v dějinách umění, používalo velké rozpohybování do stran, často až protikladné na jednotlivých částech těl, čímž se vytvářel velmi živý dojem pohybu.

Vitraje

Vitraje byly přejímány z antiky, zobrazovaly ale výjevy z křesťanského světa, čímž zprostředkovávaly biblické náměty i lidem, kteří neuměli číst. Vitraje jsou tvořeny sklem vkládaným do olověných rámečků, některá barevná skal tvořící postavy jsou navíc malované, aby lépe zachytily detaily a hloubku. Gestikulace postav odpovídá románskému sochařství a malířství. Postav na vitrajích postupně přibývá, až tvoří složité velké scény. Je uplatněna významová perspektiva – důležitější postavy jsou větší.

Italské románské umění

Dlouho zde přežívá raně křesťanský typ plochostropé baziliky se socahřsky nečleněným západním průčelím, Portály jsou před tato průčelí představovány ve formě lodžie s jednou arkádou, sochařská díla se objevují ve formě reliéfů a zdobená vrata.

Po vzoru byzantských kostelů se uvnitř uplatňuje mozaika se zlatým pozadím.

Domečkové relikviáře

Opakující se archetyp domečkového relikviáře (tvar domku se sedlovou střechou). Jádrem bylo tvárné vyřezávané dřevo pokryté vytepávaným zlatým plechem, celek byl zdoben filigránem a emailem. Na hřebenu se nachází růžice s křišťálem, v čele je zobrazena postava světce, jehož ostatky relikviář ukrývá.

Kult relikvií je typický pro středověk už od nejranějších dob. Jejich princip spočívá v tom, že v ostatcích nebo v předmětech, které světec za života používal, zůstává jeho energie, síla, která přejde na věřící, když se k relikvii přiblíží.

Emailérské umění

Technika emailu: do podkladového kovu je vyhloubena přihrádka, do ní se nasype prášková barva, dílo se vypálí, čímž se barva rozteče, rovnoměrně vyplní plošku a vytvoří hladkou lesklou plochu./

Centrem emailérského umění byla francouzská oblast Lomoges.

Svícny

Malířství


Zpracováno na základě přednášek PhDr. Rudolfa Pošvy, CSc. a doplňující literatury.