MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Evropské gotické umění

Termín gotika vznikl v renesanční Itálii a měl označovat kulturu Gótů – barbarských seveřanů, proti kterému se italští renesanční umělci vymezovali. Nikdy ale za gotické neoznačovali jakékoli italské umění./

Giotto a florentská malířská škola

Z hlediska uměleckého vývoje gotiky je nejdůležitější italské malířstv, Nejvýznamější osobností byl Giotto di Bondone (florentský rodák, žák Cimabua, zakaldatel nové malby ve Florencii. Inpirací pro něj bylo učení sv. Františka z Assisi, který propagoval návrat k prvotní chudobě a dílo Dante ALighieriho), jehož díla mají nadčasový význam. Existovala řada lokálních uměleckých škol, nejvýznamější byly sienská (propapežská) a florentská (procísařská) škola. Florentská škola se paradoxně nejvíce uplatnila v kostele sv. Františka v Assisi./

Giotto byl naprostým zjevením, z nějž se později zrodila italská renesance, je jakýmsi prostředníkem mezi středověkem a renesancí.

Pokračovatelé GIotta rozváděli jen některé části jeho umění, jeho odkaz tak byl rozmělňován dílčími pokusy.

Taddeo Gaddi

Florentští malíři navíc dorostli do role interpretátorů svatých textů, což dočasně pozvedlo i jejich společenskou prestiž. Florencii navíc od roku 1340 zasáhlo desetiletí apokylptických ran v podobě krachu bank, hrůzovlády, zničení úrody kobylkami a krupobitím a propuknutím moru, což vedlo k velké společenské proměně.

Myšlenkové převahy dosáhli dominikáni, kteří ve Florencii stavěl nový konvent při kostele S. Maria Novella. Jejich ideologií bylo, že jejich řád má završit Kristovy činy.

Andrea Bonaiuti

Giovanni da Milano

Agnolo Gaddi

Sienská malířská škola

Politicky byla ghibellinská Siena zapřisáhlým nepřítelem guelfovské Florencie. Byla vázána přímými politickými vazbami na Řím. Byla posledním školou navazující na maniera greca – byzanské umění.

Duccio

Simone Martini

Ambrogio Lorenzetti

Francouzské gotické malířství

Vliv teologicko-estetických myšlenek Tomáše Akvinského a současně díla sienské malířské školy, zejména Simone Martiniho, který dožil v Avignonu.

Jean Fouquet

Ústřední spotava francouzského malířství 15. století, vyrovnával se s pracemi italské renesance.

Nicolas Froment

Kolísání mezi vlivy italské a vlámské malby

Mistr z Moullins

Nizozemské a vlámské školy

Jan van Eyck a Hubert Eyck

Obrazovou plochu chápali jako plnohodnotný hluboký prostor, používali ryze malířské prostředky s až fotograficky zachyceným rozptýlený světlem.

Robert Campin

Vzájemně se ovlivňoval s Janem van Eyckem

Rogier van der Weyden

Umělecky vychází z Campina, jeho osobitý styl je spojen s dílem van Eyckovým, ovlivněn cestou do Itálie. Naturalistické bohatství detailů ustupuje soustředění na psychologii postav a duchovně symbolický obsah obrazů.

Dieric Bouts

Žák Weydena

Hans Memling

Malíř německého původu, od roku 1465 ale působil v Nizozemí, žák Weydenův.

Hugo van der Goes

Hieronymus Bosch

Maloval představy o světě způsobem, který byl tehdy pochopitelný a vycházel z tradic, což už dnes neplatí. Jeho novodobí interpretátoři mluví o přízračné fantazii, snových vizích, ďábelských bytostech a jeho členství v různých tajných společenstvích či sektách, nic takového ale není potvrzené.

Německé gotické malířství

Takzvaný lámaný nebo lámavý styl který se rozvíjel od počátku 13. století, lze už považovat za počátek gotického malířství.

Stefan Lochner

Z jeho tvorby je zřejmý vztah k Nizozemí (Campin a Eyckové).

Konrád Witz

Gotická knižní malba

Velkorysé mecenášství francouzských králů umožnila rozvoj pařížské knižní malby.

Anglická intervence ve Francii způsobila nárůst vlivu burgundských vévodů, kteří byli velkými milovníky umění. Z nich nejvýznamnějším byl vévoda z Berry, který si pořídil vlastní knihovnu.

V německých iluminátorských dílnách přetvrávaly formy a koncepce románského knižního malířství ještě hluboko do 13. století. Dominovaly byzantské vlivy a francouzsky orientovaný vkus.

Gotické sochařství

Gotické umění je vázáno na architekturu, především na symboliku katedrály jako Nebeského Jeruzaléma – západní nebeská brána, kde očekává své věřící Kristus s apoštoly a svatými jako přímluvci. Portály zvou do Jeruzaléma, poutník ale musí projít pod tympanonem s Posledním soudem, velká rozeta je symbol Krista. Na průčelí jsou ještě galerie králů a v Remeši vyobrazení Chlodvíkova křtu jako symbolu propojení krále s náboženstvím.

Je pravděpodobné, že portály byly polychromované (tlumené barvy a zlacení)

Jednotlivé sochy:

Claus Sluter

Gotické vitraje

Ikonografie vitrají měla přesný řád, nejvýznamnější byla nejexponovanější místa – střední okna presbytáře a rozety transeptu.

Německé gotické sochařství

Italské gotické sochařství

Vlivy francouzské gotiky se v Itálii příliš neprojevilo, což bylo dáno politicky (Apeninský poloostrov byl rozdroben do izolovaných městských států, které čerpaly z místních tradic antiky.

Pro vývoj umění byli důležití sochaři z rodu Pisanů. Hlavou rodiny byl otec Nicoló Pisano (cca 1220 – 1284), syn Giovanni (cca 1245 – 1320) byl jeho pokračovatelem. Na Pisana mohla působit soukromá renesance císaře Fridricha II. a antické sarkofágy.

Dalším významným sochařem byl Arnolfo di Cambio – kol. 1250-1301/2 z Florencie.

Pozdně gotické sochařství

Středoevropský fenomén navazující na pozdní fáze realistického internacionálního slohu. Z něj vyšel i sochař Hans Multscher, který přímo poznal umění burgundsko-nizozemské oblasti.

Německé relikviáře


Zpracováno na základě přednášek PhDr. Rudolfa Pošvy, CSc. a doplňující literatury.