Válka o přerozdělení světa – vyspělejší státy měly kolonie, ostatní chtěli taky.
Rozpor mezi dvěma bloky:
Na východě se navíc objevilo Japonsko a nakonec se přidaly i USA.
Záminkou byl atentát na Františka Ferdinanda d’Este 28.6.1914. Rakousko dalo Srbsku nesplnitelné podmínky vyšetřování a 26.7., na svatou Annu, vypukla válka.
První fronta vznikla na Balkáně. Srbsku přišlo na pomoc Rusko, začaly fungovat spojenecké dohody. V srpnu už byla ve válce celá Evropa.
Srbsko bylo poraženo až za účasti Německa roku 1915.
Hlavní fronta byla německo-francouzská. Německo počítalo s rychlou válkou, tak se vydalo přes Belgii a téměř dosáhlo Paříže, zastavila je až řeka Marna, kam se urychleně přepravili francouzští vojáci ve všech autech z Paříže.
Vojsko poskytla také Anglie a Německu vyhlásilo válku i Rusko, čímž otevřelo třetí frontu. Rusové se dostali až do Haliče, tam se ale útok zastavil, neboť se projevila ekonomická zaostalost. Němci začali tlačit na východ. Na konci roku 1914 se ukázalo, že nikdo rychle nevyhraje. Fronty se ustálily › zákopová válka.
Do války vstoupila Itálie, třetí stát Trojspolku, přidala se ale na stranu Dohody. Byla otevřena další fronta, zamrzla ale v Alpách.
Zapojily se i další státy:
Bloky přestaly být jasné, Německu a Rakousku se začalo říkat centrální mocnosti.
Německu začalo vadit natahování války, docházely suroviny, byla anglická námořní blokáda.
Hledaly se cesty, jak válku rozhodnout. U města Ypry v Belgii byl nasazen bojový plyn (chlor, později yperit), nato Angličané přišli s plynovými maskami a s tanky, ty ale příliš úspěchu nepřinesly.
Němci se pokusili o rozhodující útok na pevnost Verdun. Bitva trvala od jara do podzimu, stala se největší bitvou války, Německu útok nevyšel, ale Francie neměla síly vítězství využít.
Do války vstoupily USA na straně Dohody, prezident Wilson přesvědčil kongres, jako záminka posloužilo potopení parníku Lusitanie, při němž zahynulo mnoho Američanů. Wilson vyhlásil program 14 bodů za něž stojí za to bojovat. USA nejprve dodávaly zbraně.
Rusko válkou ekonomicky trpělo, v únoru propukly v Petrohradě demonstrace, car Mikuláš II. se pokusil o násilné řešení, ke stávkujícím se ale přidala armáda. Byl svržen a vyhlášena republika. Prozatímní vláda pokračovala ve válce, nespokojenost narůstala a bolševici udělali v říjnu další revoluci. Do čela státu se dostal Lenin. Byl uzavřen separátní Brest-Litevský mír. (podle pevnosti, kde byl ujednán a podepsán). Tím skončila východní fronta.
Poslední německá ofensiva byla zadržena, kvůli ekonomickým důvodům propukla nespokojenost i v mocnostech.
27.října požádalo Rakousko-Uhersko o příměří, Češi to pochopili jako kapitulaci a 28.října byla vyhlášena Československá republika. Neexistující monarchie kapitulovala 3.11.
11.11. v 11 hodin dopoledne kapitulovalo i Německo.
Nové poměry diktovaly vítězné státy, sešly se roku 1919 ve Versailles (USA – prezident Wilson, ministerští předsedové: UK – Lloyd-George, Fr.– Clémencau, It– Orlnado) › Versailleský systém.
Založeno Společenství národů se sídlem v Ženevě, mírová organizace ana měla mírově zabraňovat válkám. Členy se ale nestaly USA, SSSR ani Německo, organizace tedy měla značně omezený vliv.
Washingtonská konference stanovila poměry sil na moři. Největší flotilu směly mít USA a Británie, s čímž bylo nespokojené Japonsko.
ČSR, Rumunsko a Jugoslávie vytvořili tzv. Malou dohodu – pakt na obranu proti obnovení monarchie (císař se pokusil o převrat v Maďarsku). Zpočátku šlo o vojenský spolek, později začala i ekonomická spolupráce, spolek ale nebyl pevný kvůli přílišným rozdílům mezi státy.
Do složitých poměrů začala zasahovat také sociální otázka, zasáhla hospodářská krize a z Ruska plynuly revoluční myšlenky. V Moskvě byla založena Kominterna, komunistická internacionála, pokoušející se podporovat převraty v jiných státech (neúspěšný byl pokus o převrat v Bavorsku).
Maďarsko zaútočilo na Slovensko, ale bylo poraženo.
Strašily německé reparace, Němci platili málo a jen občas. Roku 1922 se sešla Janovská konference vítězných států, kam bylo přizváno Německo i Rusko. Rusko mělo zaplatit za znárodněné podniky vlastněné západním kapitálem. Rusko se sešlo s Německem v Rappalu nedaleko Janova, státy se diplomaticky uznaly, uzavřely spojeneckou dohodu a začaly intenzivně spolupracovat ekonomicky i vojensky. Nic se nevyřešilo, Německo stále neplatilo.
Francie roku 1923 zoufale obsadila druhou průmyslovou Německa – Porúří, Německo k platbám nedonutilo, proti Francii se postavily další státy, musela se stáhnout a její vliv začal slábnout.
Angličan Dawes chtěl Německu půjčit peníze, aby se mohlo zotavit a mohlo platit, pan Young zase pravil, že se musí stanovit celková suma reparací a splátkový kalendář. Než se plány podařilo uskutečnit, začala roku 1929 světová hospodářská krize, načež roku 1933 nastoupil Hitler a Nměci už nezaplatili vůbec nic.
Roku 1925 se velmoci sešly v Locarnu ve Švýcarsku, byl vytvořen rýnský garanční pakt – smlouva, ve které se Německo zavázalo, že nebude usilovat o změny západních hranic. Tím se naznačoval povolený směr expanze (na východ). Pakt zvrátil hodnotu Versailleského systému, který už hranice stanovoval.
Francie si uvědomovala pokles moci, uzavřela s USA Briand-Kellogův pakt, dohody mezi státy, které se zavázaly, že nebudou nic řešit násilím. Pak přišla krize a poměry se velmi změnily.
reklama poskytovatele webu