MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Vrcholný středověk

HOSPODÁŘSTVÍ

Nárůst obyvatel, větší spotřeba potravin, hlavním odvětvím zemědělství, trojpolní systém, úroveň ale byla nízká, stále panoval bludný kruh (málo pícnin, dobytka, hnoje, pícnin), pěstovaly se jen luštěniny a obiloviny.

Vznikla kolonizace – majitel půdy přivedl lidi, aby vykáceli les a založili novou vesnici (typická dispozice – statky dokola návsi, starší vesnice kopírují cesty či řeky). Nejprve museli zaplatit finanční zálohu – zákup, čímž získali dědičné právo na kousek půdy – emfyteutické právo. Obvykle dostávali daňový odklad – lhůtu, odtud název Lhota, jiné názvy: Žďár (vypálený les) či Mýto (vykácený les). Obyvatelstvo vesnice se začalo dělit, do čela se dostával vůdce kolonistů, lokátor, stával se tzv. rychtářem, byla mu svěřena hospoda.

Zlepšilo se nářadí, bylo více železa, vylepšil se pluh, byl vynalezen chomout.

Začaly se vyhraňovat specializované zemědělské oblasti (víno).

Zvyšování úrovně řemesel, řemeslnických osad vznikají nová měst (Největší Konstantinopol a Praha). Obyvatelé byli obyčejní poddaní, museli chodit na robotu. Začali se bouřit, některá města se zbavila šlechtických pánů a uznávala jen krále > královská x poddanská města. Existovala ještě důlní, tzv. horní města a města věnná (patřící královně).

Královská města měla řadu privilegií: samospráva (12 konšelů na radnici, jeden z nich purkmistr, střídání po měsíci), volnost pohybu a nakládání s majetkem, právo na hradby, právo tržní (mohly se zde konat trhy), mílové právo (v okruhu jedné míle – 12-15km, se nesměl usadit žádný řemeslník), várečné právo (možné vaření piva) a právo hrdelní (možno vydržovat kata).

Obyvatelé měst se dělili na tři vrstvy – patriciát – nejbohatší, obchodníci, z nich úředníci, v Čechách většinou němci; řemeslníci (majitelé dílen, snažili se dostat se výš); chudina (sloužící, tovaryši)

Města byla centry řemesel, ta se organizovala do cechů, Cechy dohlížely na kvalitu, ceny a množství výrobků. Bránilo se tak rozvoji výroby, ale udržovaly se rozumné ceny a zaměstnanost.

Ve městech vznikaly také školy a špitály.

STOLETÁ VÁLKA

V Anglii – Plantagenetové z Francie, původní území si nechali, proti čemuž se vzepřeli francouzští Kapetovci. V druhé polovině 12.stol. vypukla válka (Filip II. August x Jindřich II.).

Finančně na tom byli lépe Kapetovci, měli vlastní velký majetek, Jindřich vše financoval z daní. Zdanil i církev, vzepřel se arcibiskup Tomáš Beckett, byl zavražděn a svatořečen.

V Anglii nastoupil Richard Lví Srdce, vydal se na křížovou výpravu, při návratu byl zajat, vládnout se pokoušel jeho bratr Jan Bezzemek. Filip II. ho brzy porazil a sebral mu většinu francouzských držav. Oslabení krále využila anglická šlechta a vymohla si roku 1215 Velkou listinu svobod. Král musel vládnout spolu s parlamentem (Velká rada, rozdělila se na dvě sněmovny – horní, dědičnou a dolní, volenou).

1335 vymřeli Kapetovci, nastoupila dynastie Valois. Anglický král Eduard ale tvrdil, že má na francouzský trůn větší právo. Roku 1337 začala Stoletá válka.

Angličané se vylodili ve Francii a zvítězili se u Kresčaku a začali pronikat jihovýchodně do Francie. 1370 byl podepsán mír, Anglie získal severozápadní pobřeží.

1415 Angličané opět vtrhli do vnitrozemí, zvítězili u Azincourtu a dobyli i Paříž.

Objevila se Jana Orleánská, Francie začala vyhrávat. Jana byla zajata a upálena, roku 1453 byli Angličané vytlačeni z Francie, zůstalo jim jen Calais.

Francie se vnitřně upevnila a král Ludvík XI. k ní připojil Burgundsko. Od té doby se hranice státu nezměnily.

BYZANC

4.křížová výprava byla podplacena Benátkami a Janovem a dobyla Konstantinopol, vzniklo Latinské království, z 50 let ale dobyli Byzancí císaři své území zpět.

Říše slábla a roku 1453 byla dobyta Turky.

SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ

Velice různorodý útvar, nejbohatší spolek měst v Porýní, na JZ a na Sev. pobřeží - Hanza.

Ve 12.stol - dynastie Štaufové. Nejvýznamnější Fridrich Barbarossa, snažil se upevnit moc, kvůli penězům dobyl města v severní Itálii, ta se ale pak vzbouřila a porazila ho. Nakonec zahynul na křížové výpravě.

Z jeho nástupců: Fridrich II. Sicilský – sídlil na Sicílii, dal Přemyslu Otakarovi II. Zlatou bulu.

Štaufové vymřeli počátkem 13.stol, začaly dlouhé boje o trůn, Přemysl Otakar II . chtěl prosadit sám sebe, ale ostatní kurfiřti byli proti a zvolili Rudolfa Habsburského. Ten porazil Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli.

Na začátku 14.stol. byl za císaře zvolen Jindřich Lucemburský, zahynul ale ve druhém roce vlády. Nastoupil Ludvík Bavorský z rodu Wittelsbachů. Dostal se ale do sporu s papežem, toho využili Lucemburkové a na trůn se dostal Karel IV. Byl korunován v Římě a roku 1356 vydal zákoník zvaný Zlatá bula pro říši, který platil až do roku 1806. Kurfiřti (7) museli umět latinsky i česky a největší hlas měl při volbě český král. Spory mezi šlechtou se měly řešit na pravidelném sněmu. Před smrtí Karel prosadil jako nástupce Václava IV. Ten byl záhy sesazen bratrem Zikmundem. Bylo třeba řešit schizma, podpořil proto církevní sněm svolaný roku 1415 do Kostnice. Zemřel roku 1437, čímž Lucemburkové vymřeli po meči. Na trůn se opět dostali Habsburkové.

VLÁDA LUCEMBURKŮ U NÁS

JAN LUCEMBURSKÝ nastoupil na trůn roku 1310. Narazil na velké problémy, především na silnou šlechtu. Nedovedl se s tím vypořádat a tak rezignoval a věnoval se diplomacii a zahraniční politice (Král cizinec). Začal získávat nové území – ovládl část Slezska. Roku 1346 prosadil na římský trůn svého syna Karla IV. Téhož roku Jan zahynul v bitvě u Kresčaku.

KAREL IV. začal posilovat postavení Čech. 1344 založil arcibiskupství (arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic). Nechal vyrobit novou korunu a 1248 založil univerzitu. Založil Nové Město Pražské, čímž se Praha stala jedním z největších měst světa, dokonce s největším náměstím (Dobytčí trh), kde postavil spoustu staveb, včetně kamenného mostu. Pokusil se sepsat zákony, vznikl Maiestas Carolina, proti tom use ale postavila šlechta, tak řekl, že zákoník shořel.

Ovládl celé Slezsko, Lužici a na čas i Braniborsko. S manželkou Annou vyženil i Horní Falc. Také skoupil několik desítek měst, městeček a hradů na cestě z Lucemburska do Čech a v dolním Sasku. Chtěl, aby jeho územní zisky zůstaly pohromadě, tak vymyslel Země koruny české. Majitelem území neměl být král, ale koruna, která navíc patřila svatému Václavovi, král si ji mohl jen půjčovat. Toto uspořádání vydrželo 400 let.

Potřeboval oporu pro svou politiku. Našel ji v církvi kterou štědře obdarovával. Církev majetek začala rozmnožovat, církevní úřady se začaly kupovat. Došlo k schizmatu (dvojpapežství), avignonský papež vymyslel odpustky. Stále se platily desátky, objevily se také věčné platy – měšťané odkazovali církvi jako vykoupení z hříchů renty, vázané na pozemky. Na venkově vymysleli železnou krávu – sedlák si mohl za peníze půjčit dobytek.

Roku 1378 Karel IV. Po pádu z koně zemřel.

Králem se stal VÁCLAV IV., jeho bratr Zikmund se stal králem uherským. V Evropě sílil odpor proti církvi, stále panovalo dvojpapežství. Václav se rozhodl podporovat římského papeže, univerzita ale chtěla avignonského. Roku 1409 vydal Dekret Kutnohorský, kterým upravoval počet hlasů na UK, načež odtud odešli cizinci.

Problémy dělala také šlechta, dokonce krále zajala, odkud nesvolil k požadovaným ústupkům.

Roku 1400 byl sesazen z říšského trůnu, dostal se na něj Zikmund. Po sporu s arcibiskupem Janem z Jenštejna a popravení Jana z Pomuku ztratil podporu církve.

Hledal oporu u nižší šlechty, ta však neměla dostatek prostředků.

Do toho se objevili první reformátoři církve – Karlem IV. pozvaný Konrád Waldhauser (v Žatci ho přehlušili zvoněním a hodili pulpit do hnoje), Jan Milíč z Kroměříže (fanatik, nazval Karla antikristem, převychovával prostitutky), Tomáš Štítný ze Štítného a Matěj z Janova. Rozhodující byl ale až Hus.

GOTIKA

Od 12.stol, okolí Paříže, postupné šíření do zbytku Evropy, dělí se na ranou, vrcholnou a pozdní

Architektura – lomený oblouk – větší nosnost > složitější stavby – klenba kostelů – žebra, váha svedena do určitých bodů, tam zeď zvenčí zesílena opěrným systémem, uvnitř několik lodí oddělených sloupy, většina zdí nahrazena velkými okny zdobenými vitráží a kružbou. Fasáda zdobena fiálami, kraby a sochami ve výklencích, největší kostely jsou katedrály, mají věnec kaplí za oltářem.

U nás - pol.13.stol., raná – Staronová synagoga, Bezděz, vrcholná – Petr Parléř, Matyáš z Arassu, Sv.Vít, karlštejn, Křivoklát, Karolinum, Karlův most, pozdní – Benedikt Rejt, Vladislavský sál, Lounský kostel.

V Evropě – Francie – Notre Dame, Remeš, Itálie – Miláno, Německo – Kolín n/Rýnem

Malířství – bez perspektivy; náměty: svatí, madony, piety; fresky, malba na dřevo, iluminace, neznámí autoři, názvy dle děl (Mistr vyšebrodský, Mistr třeboňský), znám jen Mistr Theodorik (výzdoba kaple sv. Kříže na Karlštejně)

Sochařství – bez modelu, dvojesovité prohnutí, církevní motivy (madona, pieta), neznámí autoři, u nás znám Petr Parléř (náhrobky přemyslovců, podobizny Lucemburků, socha sv. Václava)

Vzdělanost – postupné rozšiřování – církev, měšťanstvo, od 12.stol. univerzity (Oxford, Sorbona,..), 4 fakulty – nejprve artistická (>magistr), poté teologická, lékařská a právnická.

1450 – Guttenberg – knihtisk, zlevnění knih (knihy vytištěné do r. 1500 = inkunábule – prvotisky).