MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

vfr

Velká francouzská revoluce, Napoleonské války

PŘEDPOKLADY REVOLUCE

Za vlády LUDVÍKA XVI. Se hospodářské poměry stále zhoršovaly. Měl za manželku Marii Antoinettu, ta si nechala postavit zámeček Trianon.

Byly velmi vysoké nerovnoměrné daně. Společnost se dělila na tři stavy:

Třetí stav si začal uvědomovat svůj význam pro stát, začala nespokojenost.

Oporu skýtalo osvícenství, racionalismus. Ten vznikl už na začátku 18.století v Anglii a Francii jako reakce na rozvoj přírodních věd. Vznikl názor, že svět lze poznat vědecky, rozumem. Osvícenec byl například Voltair, napsal Filosofické listy a Filosofický slovník a kritizoval církev a absolutismus. Osvícenci byli také encyklopedisté, kteří shrnuli vědění lidstva do Encyklopedie věd, umění a řemesel (např. Diderot). Racionalistou byl i Montesquieu se svou knihou O duchu zákonů a J.J.Rousseau s díly O původu a příčinách nerovností mezi lidmi a Emil čili o výchově.

PRŮBĚH REVOLUCE

1789 se sešly generální stavy, jako jediné východisko ze situace se ukázalo zdanění prvního a druhého stavu, jednání ale k ničemu nevedlo. Třetí stav odešel, přidali se k nim někteří z prvního a druhého stavu. Začali si říkat Národní shromáždění a chtěli vyhlásit ústavu.

Přejmenovali se na Ústavodárné shromáždění. Král začal stahovat do Paříže vojsko, a tak 14. července začalo povstání – útok na Bastilu. Vězení bylo dobyto, král se zalekl a začal předstírat, že se se vším smířil – přijal trikolóru.

Ú.S. nejprve připravilo Prohlášení práv člověka a občana, jakýsi dokument před ústavou, kde ukazovali, co chtějí – zrušit výsady šlechty.

Roku 1791 byla vydána ústava dle amerického vzoru. Rozdělila moc na tři části:

Francie se stala konstituční monarchií, která trvala až do roku 1792.

Do situace začaly zasahovat okolní státy – Rakousko a Prusko, které se obávaly vlivu revoluce.

Začaly připravovat útok, Zákonodárné shromáždění je ale chytře předešlo a vyhlásilo jim válku, ačkoli na ni Francie nebyla vůbec připravená.

Situaci musely zachraňovat dobrovolnické oddíly. Jeden oddíl z Marseille si složil pochod jménem Marseillaisa, který se poté stal hymnou Francie. Povedlo se, král Ludvík XVI. Marně čekal na záchranu od nepřátel. Když viděl, že není naděje, pokusil se utéct. Na hranicích byl chycen a zavřen do paláce v Paříži.

Roku 1792 zvítězili Francouzi v Belgii u Valmy. V Paříži propukla velká sláva, byla vyhlášena republika, do jejího čela se dostali girondisté.

OBDOBÍ PŘEVAHY GIRONDISTŮ

zrušena ústava a zákonodárné shromáždění, vznikl konvent, došlo k přesunu politických sil:

Pořád pokračovala válka, zapojila se i Anglie. Začala povstání proti revoluci (např ve Vendée). Byla drahota a bída, čehož využili jakobíni a prosadili dvě věci:

Získali popularitu v nejširších vrstvách. Girondisté nechtěli ztratit vliv, plánovali převrat, ale jakobíni je předešli.

DIKTATURA JAKOBÍNŮ

Jakobíni museli zavést tvrdou vládu, byl vytvořen zvláštní orgán – Výbor pro veřejné blaho, jenž měl stíhat a odsuzovat nepřátele revoluce. V jeho čele stanul Maxmilián Robspiére, čímž se stal nejmocnějším mužem ve Francii.

Byla vynalezena gilotina. Nakonec zvládli potlačit povstání proti revoluci, ale začali mezi nimi rozpory. Proti Robspiérovi vystoupili ještě radikálnější zběsilí, on je nechal všechny popravit. Vytvořila se opozice, tzv. umírnění, kteří chtěli skončit teror. Byli také popraveni. Nakonec proti němu povstala široká opozice, v létě 1794 byl zatčen, zraněn, zavřen, osvobozen a po dalším vstupu do konventu popraven.

Revoluce zplodila také nový kalendář – dekadické měsíce, nová jména + spousta korekcí

NÁSTUP NAPOLEONA

K moci se opět dostali girondisté, zrušili konvent a vytvořili novou vládu – direktorium.

Do války se zapojilo i Rusko (generál Suvorov), země potřebovala schopného velitele, Našel se korsičan NAPOLEON BONAPARTE. Úspěšně ubránil jižní přístavy (Toulon, Marseille) před Anglií.

Byl jmenován vrchním velitelem francouzské armády a přešel do útoku. Zaútočil do severní Itálie, kde byla rakouská vojska. Rychle je porazil a postupně obsazoval Itálii, vyhlašoval tam „svobodné“ státy, závislé na Francii.

Rozhodl se zaútočit na Anglii, nemohl však po moři, tak šel na kolonie. Dobyl Egypt, ale admirál Nelson zničil zásobovací loďstvo. Jeden z Napoleonových vědců mezitím rozluštil hieroglyfy.

Direktorium povolalo Napoleona zpět, on ho po návratu sesadil, ustanovil vládu tří konzulů, přičemž sebe jmenoval tím nejvyšším.

NAPOLEONSKÉ VÁLKY

Napoleon porazil všechny protivníky (kromě Anglie, se kterou se na souši nestřetl), byl velice populární, 1804 zrušil republiku a vyhlásil císařství. Byl korunován jako NAPOLEON I. začal se opět chystat na Anglii.

Začal shromažďovat vojsku u portugalského mysu Trafalgar, objevil se ale zase anglický admirál Nelson a loďstvo zničil.

Obnovila se koalice proti Napoleonovi (Rakousko, Prusko a Rusko). Ten ale nečekal, zaútočil na Rakousko, dobyl Vídeň a na Moravě u Slavkova porazil Rakouské i Ruské vojsko. Rakousko muselo podepsat mír a dát Napoleonovi princeznu.

Roku 1806 zvítězil i nad Pruskem a Rusko raději uzavřeli mír.

Napoleon zrušil svatou říši římskou a poslední císař František prohlásil Rakouskou monarchii za císařství.

Proti Anglii nemohl zasáhnout vojensky, rozhodl se ji tedy zničit ekonomicky. Chtěl znemožnit vývoz do Evropy, zahájil tzv. kontinentální blokádu. Evropa ale potřebovala anglické zboží, vznikly proto náhražky jako melta a cukr z řepy. Začala povstání a Rusko z blokády vystoupilo.

Napoleon vtrhl do Ruska roku 1812 s obrovskou armádou, vyhrál bitvu u Borodina a dobyl Moskvu. Rusové ale odtamtud všechno odvezli a začala zima. Francouzi začali ustupovat a většina armády na ústupu zahynula.

Obnovila se koalice, roku 1813 proběhla u Lipska tzv. bitva národů, kde byl Napoleon poražen. Část armády se totiž snažila obejít Krušné hory a přijít z východu, ale byla u Chlumce poražena rukou armádou. Tři spojenečtí císaři strávili dva dny v Lounech.

Napoleon se vrátil do Francie, kam okamžitě vtrhla koaliční vojska. Napoleon byl sesazen a deportován na Elbu.

Na trůn byl dosazen poslední Bourbon LUDVÍK XVIII.

Napoleon z Elby utekl, vrátil se do Francie, naverboval armádu a zmocnil se Paříže. Začalo tzv. stodenní císařství. Obnovila se také koalice.

Napoleon zaútočil na Belgii.

S koalicí se střetl roku 1815 u Waterloo, kde byl poražen. Napoleon byl deportován na ostrov svaté Heleny, kde zemřel.

VÍDEŇSKÝ KONGRES

Začalo jednání o uspořádání Evropy. Zástupci vítězných států se sešli ve Vídni (Rakousko, Prusko, Rusko a Anglie). Hlavní roli sehrál rakouský kancléř Metternich. Šlo o dva cíle:

Kongres upravil hranice států:

Francie musela vrátit všechna území získaná od roku 1790, byl znovu dosazen Ludvík XVIII, Francie měla platit reparace.

Rakousko získalo severní Itálii a jihovýchodní Polsko – Halič.

Prusko získalo další území v západním Německu a stalo se největším německým státem, opět mu připadlo západní Polsko.

Rusko opět dostalo východní Polsko, navíc získalo ještě Finsko.

Anglie neměla zájem o území v Evropě, vymohla si jen některé strategické body – Hellgoland, Gibraltar, Malta. Krom toho získala francouzské kolonie v Indii.

Německo zůstalo nesjednocené, toho využilo Rakousko. Císař se snažil posilovat svůj vliv, založil tedy tzv. Německý spolek, volné spojení německých států včetně Pruska. Předsedou byl právě rakouský císař František I.

Nesjednocená zůstala také Itálie, bylo zde několik států, z nich byl největší papežský stát (celá střední Itálie). Na jihu a Sicílii vládli španělští Bourboni, na západě a Sardinii bylo Království sardinské.

Tři velmoci (Rakousko, Rusko a Prusko) založily vojenský spolek - Svatá aliance, tvrdili, že mají právo zasáhnout kdekoli v Evropě, kde by hrozila revoluce.

V této podobě vydržela Evropa až do roku 1848.