MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Raný středověk

5.-12.stol., nerovnoměrný vývoj

společnost odlišná od antické, po r. 476 neexistoval v Evropě kromě Byzance jednotný stát, postupně se usazovaly jednotlivé kmeny a spojovaly se za účelem obrany a války – kmenové svazy.

Vůdce nejsilnějšího kmene se stával vůdcem celého svazu, svazy se sjednocovaly, vůdce se obklopoval bojovníky – družina, nesídlili trvale na jednom místě, protože by se neuživili, jezdil od hradiště k hradišti, postupně kontroloval svou zemi.

Pán se brzy prohlásil za vlastníka veškeré půdy, družiníkům uděloval k obživě tzv. léna, s rozdáváním dalších lén družinu posiloval, nakonec si léna už nemohl vzít zpět, vznika šlechta.

Vydělili se také úředníci, obvykle příslušníci církve, kteří uměli číst a psát.

Prostí členové kmenů, rolníci, byli poddaní, půdu si museli pronajímat od majitele léna, platili třemi způsoby: naturálie, robota, peníze. Poddaní se mnohdy bránilli útěkem, šlechta zakázala svobodný pohyb i vdavky, vzniklo nevolnictví.

Vytvořila se struktura feudální společnosti: vládce, šlechta, poddaní, teprve později ještě měšťané.

Hlavním hospodářským odvětvím bylo zemědělství. Jeho úroveň poklesla, bylo nedokonalé nářadí a málo hnoje. Základ – luštěniny, obdělávání hákem, malé výnosy > málo krmiva > málo dobytka > málo hnoje > malé výnosy=bludný kruh středověkého zemědělství. Vznikl dvojpolní osevní systém.

Dobytek (hovězí) se choval pastevecky, nedostatek krmiva v zimě limitoval jeho stavy.

Řídké osídlení, lesy, izolace, snaha o soběstačnost > nízká úroveň řemesel, obchod jen dálkový, vnitřní byl naturální, dálkový směňoval drahé kovy >> nízký stav ekonomiky a životní úrovně.

FRANCKÁ ŘÍŠE

6.stol., na dolním Rýnu Frankové, náčelník Chlodvík (Merovejci) postupně sjednocoval okolní kmeny.

Pol.7.stol. – Dagobert, zaútočil na východ, chtěl si podmanit Slovany, u Vogastisburgu ho porazil Sámo a jeho kmenový svaz. Moc panovníků slábla, do popředí se dostal majordomus. Karel Martel r.731 u Poitiérs porazil Araby.

V 8.stol. sesadil Pipin Krátký posledního Merovejci > Karlovci. Následoval Karel Veliký – vrchol říše (Německo, Francie, sever Itálie, Švýcarsko – hrabství - marky), roku 800 korunován – římský císař. Bylo nutno úřednictvo, úředním jazykem se stala latina (germánština neměla mluvnici), sháněly se antické spisy > přechod latiny do středověku

Následoval Ludvík Pobožný, měl tři syny, ti si pak říši rozdělili (Západofrancká, Východofrancká, Lotrinsko).

V západofrancké říši začala sílit šlechta, nejsilnější byli Kapetovci, severozápadní Francii navíc postupně dobyli Vikingové a pojmenovali to tam Normandie. Odtud roku 1066 vytáhl Vilém Dobyvatel a dobyl Anglii.

Na konci 10.stol. se vzbouřil Hugo Kapet, svrhl Karlovce > první francouzská dynastie – Kapetovci.

ANGLIE

Po roce 400 odešli Římané, přišly germánské kmeny – Anglové a Sasové, vytvořily několik malých států. V 9.stol. sjednotil několik států Alfréd Veliký.

Na Anglii útočili Vikingové a část jí ovládli, celou ji roku 1066 ovládl Vilém Dobyvatel – vznikla Normanská dynastie. Zabral všechnu půdu a rozdělil ji mezi družinu. Vznikla Kniha posledního soudu, soupis majitelů půdy. Kromě Anglie patřila Vilémovi také Normandie, odkud pocházel.

Opera Garnier

NĚMECKO

10.stol. – Karlovci, sílila moc šlechty, říše se rozpadla na jednotlivá vévodství. Vévodové bojovali o moc, nejsilnější bylo Sasko. Zvítězil Jindřich Ptáčník – Saská (Otónská) dynastie.Upevnil moc, začal výboje na východ. Záminkou mu bylo šíření křesťanství.

920 – útok do Polabí, sv.Václav se mu podrobil a zavázal se k placení tributu.

936 nastoupil Ota I. Na řece lechu porazil Maďary (955), kteří se pak usadili (Uhry). Roku 962 dobyl Říma byl korunován císařem, vznikla Svatá říše římská národa německého. Její představitel měl být volen sedmi kurfiřty.

Ota II. Zahynul při snaze dobýt jih Itálie. Oženil se ale s byzantskou princeznou, do Němec se dostala vyšší kultura.

999 nastoupil Ota III, chtěl obnovit celou západořímskou říši, po 2 letech zemřel, skončila dynastie.

SLOVANÉ

Pravlast mezi Vislou a Dněprem, přesnější informace až ze 6.stol. Začali se stěhovat třemi směry, vznikly 3 jazykové skupiny (západní, východní, jižní). Osídlili Německo až k Labi i většinu Rakouska.

Neznali písmo, rodová společnost, málo známé náboženství.

Začali se přizpůsobovat západní Evropě, započaly první pokusy o sjednocení – Sámova říše – 620, kmenový svaz na obranu proti Avarům. Svaz se nerozpadl, pokusil se jej zničit francký král Dagobert, roku 631 byl ale u Vogastisburgu poražen. Centry kmenů byla v té době hradiště – doba hradištní.

Pozdější zprávy jsou až z 1.pol. 9.stol, kdy vznikla Velká Morava.

KYJEVSKÁ RUS

Nejstarší stát východních Slovanů, na obchodní stezce ze Skandinávie do Byzance (chodili po ní ale i Varjagové – nájezdníci). Vznikla dvě centra – Novgorod a Kyjev. Počátkem 9.stol. se Novgorodu zmocnil Varjag Rurik, vznikla dynastie Rurikovců.

880 dobyl jeho nástupce Oleg Kyjev, vznikla Kyjevská Rus.

Ve 2.pol.10.stol. přijal kníže Vladimír z Byzance křesťanství. Přišla tak vzdělanost, byzantská kultura a architektura a vzniklo písmo azbuka.

Za Jaroslava Moudrého byl v pol.11.stol. sepsán zákoník, mnich Nestor napsal první kroniku.

Kyjevská Rus se postupně rozpadla kvůli vnitřním rozbojům a nájezdům Tatarů (rok 1223 přežilo jen Novgorodské knížectví).

ARABSKÁ ŘÍŠE

Původně na Arabském poloostrově. Arabové byli většinou kočovníci na nízké úrovni. Na obchodní cestě podél Rudého moře vznikla dvě obchodní centra – Medina a Mekka.

Kmeny se začaly sjednocovat v 7.stol. na náboženském základě. Nové náboženství založil prorok Mohamed. Odstěhoval se do Mekky, ale byl vyhnán kvůli obavám o ztrátě věhlasu Kaaby. Roku 622 utekl do Mediny (hidžra) = začátek letopočtu. Mekku následně dobyl, ale řekl, že každý muslim musí 1x za život do Mekky.

Mohamedovi následovníci začali vystupovat i jako světští panovníci – kalifové. Začaly výboje, obsadili Afghánistán, Irán, Irák, sev.Afriku i Španělsko, roku 732 byli poraženi ve Francii (Poitiérs).

Vznikla obrovská říše, 2 centra – Bagdád, Damašek, významná také Córdoba.

Během 9. a 10. stol. Se říše rozpadla na jednotlivé kalifáty, ve Španělsku začala reconquista.

Velký význam měla arabská kultura, přes Arábii se do Evropy dostala antická díla, arabové vynikali v matematice a přírodních vědách (Aviina, Averroes). Jejich architektura používala ornamenty, typickou stavbou byla mešita s minarety.

BYZANC

Pokračovatelka Východořímské říše, vznikly zde středověké vrstvy obyvatel, nezanikla zde města.

6.stol.-Justinián – na čas dobyl Itálii, sestavil Justiniánův zákoník, postavil chrám Hagia Sofia.

V 7.stol. začaly na říši nájezdy – Arabové, Bulhaři, Slované.

Církev byla spjata s vládou, vznikl cézaropapismus, byl tu císař a patriarcha. Roku 1054 se církev oddělila od západu (velké schizma). – ortodoxní, pravoslavná církev.

Roku 1453 byla Byzanc dobyta Turky.

VELKÁ MORAVA

Zprávy až od. 9.stol – 2 centra sjednocování – J Morava (Mojmír) a Z Slovensko (Pribina) - Nitra

830 – Mojmír dobyl Nitru > Velká Morava

Rostislav – Morava pod tlakem Franků, jediná naděje bylo křesťanství, vyslal posly do Byzance, odtamtud roku 863 přišli věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Přinesli písmo (hlaholice) a jazyk (staroslovanština). K&M byli obžalováni v Římě, obhájili staroslov. Jako liturgický jazyk, Metoděj byl jmenován moravským arcibiskupem, Konstantin zůstal v Římě v klášteře.

Svatopluk – orientace na západ, vyhnal Metodějovy žáky, ti odešli na Balkán a do Ruska. Kníže Moravu rozšířil – Čechy, Slezsko, Slovensko, Maďarsko, východofrankové se snažili, ale neporazili ho. Jádry říše byla hradiště, kam se soustřeďovala armáda, řemesla i církev. Největší byly: Staré Město u Uherského hradiště, Valy u mIkulčic, Nitra, Děvín, Pohansko.

Na vysoké úrovni bylo zpracovávání kovů a výroba šperků

Mojmír II., boje o moc s bratry (pruty Svatoplukovy), z východu Maďaři, 906 říše zanikla.

CÍRKEV

313 – Edikt milánský – křesťanství státním náboženstvím Římské říše, církev – hromadění majetku a moci, odpůrci > poustevníci, život podle Bible, komunity poustevníků > řády.

Světská (papež, biskupové) x mnišská církev.

5.stol. - Poustevnické řády – pravidla života – regule (Aurelius Augustinus).

6.stol. – Benedikt z Nursie – první mnišský řád – Benediktíni , kláštery (Monte Cassino).

13/14.stol – František z Assisi – Františkáni, sv. Dominik – Dominikáni (inkvizice)

16.stol. – Ignác z Loyoly – Tovaryšstvo Ježíšovo (Jezuité).

Žebravé řády – františkáni, dominikáni, augustiniáni – bez majetku, žebrali

Ostatní – cisterciáci, premonstráti – znalosti, řemesla, zemědělství

Kanovníci – církevní funkcionáři žijící podle domluvených pravidel – kánon.

Vedení řádu se schází pravidelně na poradě (tzv.kapitula), mniši se titulují bratr (fráter) a sestra (soror), v čele stojí převor, opat či abatyše.

BOJ O INVESTITURU

Ve 12.stol. v Cluny začal boj o investituru. Papež měl být nadřazen vládci (Císař sv.říše římské chtěl sám volit církevní hodnostáře, papeži se to nelíbilo), má se žít v celibátu, aby se netříštil majetek.

Jindřich V. zajal papeže, donutil ho k přijmutí laické investitury, ten to ale po propuštění odvolal. Nakonec se dohodlo (1122 - Wormský konkordát), že volit bude církev, ale císař bude u volby a bude ji potvrzovat.

KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY

Církví organizované válečné výpravy do Palestiny na osvobození Kristova hrobu od nevěřících

1096 – Urban II – 1.křížová výprava – nejprve poddaní, ani tam nedošli, pak rytíři, dobyli Jeruzalém, vzniklo Jeruzalémské království, další výpravy měly už jen udržet získané území.

4.křížová výprava byla podplacena Benátkami a Janovem a dobyla Konstantinopol, vzniklo Latinské království, z 50 let ale dobyli Byzancí císaři své území zpět.

Dětská křížová výprava – nezkažené děti měly dokázat, co hříšní dospělí nezvládli, po cestě prodány do otroctví.

Výpravy skončily kolem roku 1270, kdy Arabové dobyli vše zpět.

Díky křížovým výpravám vznikly erby – rytíři se chtěli odlišit a rozeznat. Vznikly také rytířské řády, skupiny rytířů, kteří chtěli žít dle určitých pravidel a ochraňovat poutníky. Nejvýznamější byli templáři, johanité a maltézští rytíři, českým řádem byli křížovníci s červenou hvězdou. Vznikli také němečtí mečoví rytíři, kteří po křížových výpravách založili stát na území severovýchodního Polska a Litvy.

Křížové výpravy pomohly také evropské kultuře, rytíři poznali vyšší životní úroveň blízkého východu a část tamní kultury přinesli zpět.