MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Československo za druhé světové války

Protektorát

15.března 1939 souhlasil prezident Hácha v Berlíně s podstoupením státu Německu a den poté Hitler oficiálně vyhlásil PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA. Slovesnko se o dva dny předtím odtrhlo jako SLOVENSKÝ ŠTÁT pod vedením Josefa Tisa. Protektorát měl dvojí správu – oficiálně byla v čele protektorátní vláda (v čele státní prezident), moc měl ale říšský protektor.

Začalo zatýkání (akce Mříže) s cílem zastrašit, odpor ale začal hned na začátku perzekucí.

28.října propukly živelné demonstrace a v Praze byl zabit student Jan Opletal, po demonstraci při jeho pohřbu byly 17.11. uzavřeny VŠ.

Odboj

Organizovaný odboj se dělil na východní (KSČ, po napadení Svazu řízen z Moskvy, kam odešel Gottwald, v Protektorátě tzv. ústřední výbory) a západní (centrum v Londýně – Beneš, několik organizací: Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme, ÚVOD, Jindra). Odboj narůstal až od roku 1941, kdy vznikla představa, že už válka brzo skončí.

Němci se snažili udržet klid kvůli průmyslu, v září 1941 byl odvolán protektor Neurath a dosazen byl Reinhardt Heydrich. Začalo zatýkání, byly zavedeny norimberské zákony a v Terezíně zřízeno ghetto. Oboj byl oslaben, Londýn chtěl předvést sílu a 27.května 1942 provedli parašutisté úspěšný atentát na Heydricha. Bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a zničeny byl vesnice Lidice a Ležáky. Odboj byl na čas potlačen.

Většina Slováků uvítala vlastní stát, postupně ale zjistili, že nejsou samostatní. Nespokojenost rostla, vojáci museli na východní frontu, vznikl odboj, vedla ho Slovenská národní rada. Bylo naplánované armádní povstání až se přiblíží Rudá armáda, aby jí pomohli přejít Karpaty. Němci se to ale dozvěděli a hory sami obsadili.

Košický program

29 srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, Rusové zaútočili na Karpaty, svedli tvrdý boj v průsmyku Dukla a 6.října se dostali na východní Slovensko, které osvobodili počátkem dubna. SNP bylo mezitím potlačeno, ale do Košic už mohla přijet exilová vláda. Vzala to ale přes Moskvu, kde s Gottwaldem a Stalinem dohodli tzv. Košický vládní program:

Osvobození

V dubnu nastala složitá situace, kdy se Čechám vyhnuly hlavní sovětské útoky. Zůstala tu německá armáda, jíž velel Schörner, který se chtěl ubránit Rusům a vzdát se Američanům.

Američané se k hranicím dostali počátkem května a zastavili se na demarkační linii Vary-Plzeň-Domažlice.

Místem posledního odporu měla být Praha, proti ale vypuklo Pražské povstání (vedla ho Česká národní rada a Albert Pražák). Zasáhli ruští přeběhlíci – Vlasovci, kteří se chtěli zachránit.

Nakonec zaútočila Rudá armáda od Berlína, boje trvaly až do 9.května, poslední boj se udál 11.5. u Milína.

Exilová vláda a vojenská účast v zahraničí

Roku 1939 se Anglie i Francie od ČSR distancovaly, Beneš odešel do exilu jako obyčejný občan.

1949 vznikla první zahraniční jednotka (Polsko, Ludvík Svoboda). Ustupovala na východ, byla zajata Svazem a propuštěna až po jeho napadení. Nová jendotka vznikla v Buzuluku a svedla bitvu o Sokolovo (Otakar Jaroš). Další vznikla ve Franci, odkud odešla do Anglie, kde zasáhla do letecké bitvy, jiná se proslavila v Africe (Tobruk).

Na podzim 1949 A uznala prozatímní vládu a Beneše jako vůdce odboje. Ten prosazoval kontinuitu a neplatnost Mnichova. V červnu 1941 uznal SSSR Beneše a spol. za úplnou vládu, což pak udělaly i A a USA.

Beneš podepsal vojenskou dohodu se Svazem a v prosinci 1943 se vydal do Moskvy, kde podepsal Smlouvu o poválečné spolupráci, ze které se vyvozovala všechna další jednání. Dosáhlo se záruky, že republika bude obnovena a ČSR se stala zakladatelským státem OSN. SSSR si vymínil připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajině.