MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Pozdní středověk

HOSPODÁŘSTVÍ

Společnost stále především zemědělská, v Itálii se objevil střídavý osevní postup – plodiny se měly střídat, zrušil se úhor, začaly se pěstovat pícniny. Bylo víc krmiva, dobytka, tažné síly a hnoje, zlepšilo se tedy obdělání půdy a zvětšily se výnosy. Do zbytku Evropy se postup šířil pomalu, byl totiž drahý.

Evropa se postupně začala dělit na řemeslný západ a zemědělský východ. Z východu putovalo obilí, ze západu výrobky. S tím se měnilo také postavení poddaných.Na východně se zhoršovalo, zemědělství vyžadovalo mnoho pracovních sil, rostla robota. Na západě rostla nezávislost poddaných, lidé hledali obživu v řemeslech.České země spadly do východního bloku.

Začal přechod od cechů k manufakturám, práce se zrychlila a zlevnila. Nebylo třeba vyučených dělníků. Manufaktury vyžadovaly vstupní kapitál, investora. Peníze se získávaly z obchodu či půjčkou z banky. Do manufaktury se nechodilo robotovat, nýbrž pracovat za mzdu.

Manufaktury byly buď rozptýlené (postupný výroba na více místech), nebo soustředěné (výroba pod jednou střechou)

Zvětšoval se objem výroby, rostl obchod, hotovost už nestačila, vznikly banky – nejprve v Itálii, následně v západní Evropě, objevily se směnky a šeky. Vznikly tak bohaté bankovní domy, které půjčovaly i králům (v Německu Fuggerové, v Itálii Medicejové).

ZÁMOŘSKÉ OBJEVY

Po obsazení Konstantinopole Turky se hledala mořská cesta do Indie a Číny. Začala se rozvíjet mořeplavba. Vyvinuto bylo kormidlo umístěné na zádi, ovládané kolem, z Číny se do Evropy dostal kompas, vynalezen byl sextant. Postupně se prosazovala myšlenka kulaté Země, v 15.stol. sestrojil Martin Behaim (němec pravděpodobně z Čech) první globus.

Evropa se chtěla dostat k indickému a čínskému bohatství. Začalo Španělsko a Portugalsko.

ŠPANĚLSKO si najalo Kolumba, který chtěl doplout do Indie západní cestou. 1492 objevil Ameriku, myslel si, že doplul do Indie, tak se novému území začalo říkat Západní Indie. Omyl napravil až Amerigo Vespucci, podle kterého dostal Nový svět jméno. Španěl Balboa pak přešel Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán.

Španělé postupně dobyli střední a většinu jižní Ameriky, zničeny byly říše Inků a Aztéků.

PORTUGALSKO hledalo cestu do Indie kolem Afriky. Bartolomeo Díaz doplul k Mysu dobré naděje a Vasco da Gama dorazil roku 1498 do Indie.

V letech 1519 až 1522 pak Fernao Magalhaes obeplul Zemi kolem dokola.

Portugalci získali velkou část Jižní Ameriky (Brazílie), v Indii byly silné státy, mohli tam jen zakládat osady na pobřeží.

O něco později se do objevů zapojili další státy. Anglie a Francie se soustředili na Severní Ameriku, Nizozemí plulo do Indonésie.

VÝSLEDKY OBJEVŮ

Rozšíření znalostí, kulatost Země, nové plodiny (brambory, kakao, kukuřice, tabák, paprika, třtina, koka, krocan), přesun obchodních center (ze středomoří na pobřeží Atlantiku), přísun stříbra z Ameriky, pokles jeho hodnoty, inflace, tzv. cenová revoluce, dovoz otroků z Afriky do Ameriky.

CÍRKEVNÍ REFORMACE

Začaly snahy o změnu a nápravu bohaté a mocné církve. Měla být bez majetku a podřízena světské moci, nebyl uznáván papež (sekularizace). První úspěšnou reformací bylo husitství.

REFORMACE V NĚMECKU

Narůstala nespokojenost s církví, Císař Karel V. ale církev podporoval.

Roku 1517 vystoupil ve Wittenbergu kněz Martin Luther. Vycházel z názorů jako husité:

Tvrdil, že pro spasení nemusí člověk dělat velké skutky, stačí věřit a žít dle církevních zákonů.

Lutherovy názory našly zastánce mezi částí šlechty a měšťanů. Začal překládat Bibli do Němčiny. Jeho přívrženci ho schovali na hrad Wartburg, kde ho pokoušel ďábel a císaři poslali protestní list. Začalo se jim říkat protestanti. Sešli se ve městě Schmalkaldy, kde založili vojenský spolek.

1547 vypukla tzv. Šmalkaldská válka trvající až do r.1555., kdy se ukázalo, že nikdo nevyhraje. Ve městě Augšpurk dohodli tzv. augšpurskou konfesi (=vyznání víry): Čí kraj, toho náboženství (šlechtic si zvolil náboženství, kterému se pak museli podrobit poddaní).

Luteránství se začalo šířit mimo Německo do východní a střední Evropy.

Mezitím se našel Tomáš Müntzer, který mluvil za poddané. Setkal se s novokřtěnci, kteří tvrdili, že křest v dětství nestačí a že přijde konec světa. Dodal, že na konec se nesmí jen nečinně čekat, ale že je třeba pomoct revolucí.

Roku 1525 vypukla německá selská válka. Bylo to rozsáhlé povstání poddaných, ale neúspěšně, šlo o řadu vzpour na různých místech v různou dobu. Během roku bylo povstání poraženo a Münster byl popraven.

REFORMACE VE ŠVÝCARSKU

Švýcarsko vzniklo ve 13.století, dělilo se na kantony, nejvýznamnější byl Schwyz. Země byla chudá, lidé se nechávali najímat jako žoldnéři (papežská garda).

Proti tomu vystoupil Huldreich Zwingli. Taky chtěl církev bez majetku, papeže apod. Začala občanská válka, Huldreich padl bez dalšího vlivu.

Jan Kalvín chtěl to samé, navíc ještě volené představitele a kostely bez výzdoby. Nastalo tzv. obrazoborectví. Kalvín propagoval získávání majetku všemi způsoby, včetně zakazované lichvy, zakazoval ale bezúčelné utrácení, majetek se měl investovat. Také věřil v předurčení ke spasení či zatracení (predestinace). Jeho názory se rozšířily do Holandska, Anglie a Francie, kde se jim říkalo hugenoti.

PROTIREFORMACE

Církev si až v polovině 16.století povšimla poklesu příjmů. Udál se Tridentský koncil. Začala obrana proti reformám.

Hlavní průběh reformace měla v 17.století, za 30leté války, v řadě zemí byla úspěšná, vlnu reformací se podařilo zastavit.

ANGLIE

1485 skončily v Británii války dvou růží, na trůn se dostali Tudorovci.

Na počátku 16.století na trůn nastoupil JINDŘICH VIII. Snažil se obnovit královskou moc. Vytvořil úřednický aparát a hvězdnou komoru, úředníky, cestující po království a hlídající, co se kde děje.

Král potřeboval peníze, ty měla církev. Ta ho navíc nechtěla rozvést se španělskou princeznou. Provedl proto reformaci – odmítl papeže, zabral církvi majetek, podřídil jí parlamentu a sobě. Vznikla tak anglikánská církev, ovlivněná Kalvínem.

Rozvodem si Jindřich znepřátelil Španělsko, čemuž nepomohla expanze do Ameriky.

Po smrti krále se jeho dcera, MARIE KRVAVÁ, pokusila za podpory Španělska obnovit katolictví. Byla sesazena a na trůn nastoupila ALŽBĚTA I. Nastala slavná éra rozkvětu, Alžbětínská Anglie.

Španělsko využilo skotskou královnu Marii Stuartovnu, Alžběta ji ale nechala popravit. Za to Španělé vyhlásili válku. Vyslali velké loďstvo (Armada), ale bývalý pirát Francis Drake ho porazil. Španělsko plánovalo, že náklady zaplatí poražená Anglie a začalo se ekonomicky hroutit.

Alžběta podporovala koloniální zisky a obchod se zámořím. Objevily se první manufaktury.

Její smrtí r.1603 skončila dynastie Tudorovců. Nastoupil JAKUB I.,Stuartovec ze Skotska. Vznikla personální unie. Stále větší moc získával parlament.

FRANCIE

Po 100 leté válce se Francie sjednotila, připojeno bylo i Burgundsko. U moci byla stále dynastie Valois. Nejvýznamnějším panovníkem byl FRANTIŠEK I. Snažil se o výboje na sever Itálie, v boji s Habsburkem Karlem V. ale neuspěl. Jeho moc začala upadat, narůstaly náboženské rozpory. Na jih pronikal kalvinismus (hugenoti). V jejich čele stáli Bourboni, sever zůstával katolický.

Začaly náboženské války, ve skutečnosti šlo ale o trůn. Roku 1572 se ženil JINDŘICH NAVARSKÝ s dcerou krále. Katolíci povraždili všechny přítomné významné hugenoty (Batolomějská noc).

Jindřich lsíbil, že bude katolík, utekl na jih a začala 20 let dlouhá válka. Jindřich zvítězil, stal se katolíkem, byl korunován a začala tak Bourbonská dynastie.

Hugenotům vydal roku 1598 Edikt nantský, čímž je zrovnoprávnil s katolíky a věnoval jim tři velké pevnosti na jihu.

Podporoval kolonie (Kanada, Afrika) a chystal se na válku se Španělskem.

Habsburkové se Jindřicha báli, tak na něj 1610 spáchali atentát. Jeho syn LUDVÍK XIII. byl příliš mladý, tak za něj vládla matka Marie Medicejská. Nebyla oblíbená, vládla špatně a tak se proti ní 1613 vzbouřily generální stavy (církev, šlechta a města) a rozhodly, že Ludvíkovi bude ve vládě pomáhat kardinál Richelieu.

RUSKO

1480 – Rusko se zbavilo Zlaté hordy, vlády se ujal IVAN III.

První polovina 16.století - územní rozmach, základem státu Vladiměřsko-suzdalské knížectví.

Ve 13.století založena Moskva, zde se usídlil kníže i patriarcha, představitel pravoslavné církve.

Polovina 16.století – na trůn IVAN IV. HROZNÝ, nechal se korunovat carem, vytvořil tvrdý absolutismus – samoděržaví.

Postavili se proti němu šlechtici (Bojaři), proto udělal půdní reformu (opričnina) – zabral všechnu půdu, horší vrátil, lepší si ponechal a najal za ni drobnou šlechtu do vojska (poměšici).

Začaly obchodní výboje za Ural

Ekonomická zaostalost, absence přímého spojení s Evropou

Války - Volha, Kaspické moře, u Baltu Švédové - livonská válka, Ivan poražen.

Nevolnictví – mužici, prchali do pohraničí, zde zakládali vojenská bratrstva (kozáci).

Ivan Hrozný zemřel roku 1584, neměl nástupce, začaly boje o moc (Boris Godunov).

Poláci dosadili na trůn údajného Ivanova syna (Lžidimitrij), 1613 byli vyhnáni. Za cara byl zvolen MICHAL ROMANOV, zakladatel poslední ruské dynastie (do r. 1917)