Nejstarší státy vznikly v oblasti tzv. úrodného půlměsíce, v oblastech nejstaršího zemědělství. Velké řeky zde umožnily vznik závlahového zemědělství, to ale vyžadovalo organizaci, vznikaly kmenové svazy, do jejichž čela se postavil vůdce nejsilnějšího kmene a prohlásil se za krále či faraona. Obyčejně o sobě tvrdil, že je zástupcem boha.
Nejstarší byly tzv. městské státy, zahrnující město či několik vesnic.
Nutná byla armáda a úřednictvo. Mimořádné postavení měli kněží, jejich vliv vyplýval ze znalostí a tradic.
Nezbytnou podmínkou bylo písmo. To se postupně vyvíjelo od obrázkového (Egypt) a klínového (Sumer) až po hláskové (Fénicie). Nezbytný byl kalendář stanovující období záplav, jaro, apod. Sestavovali jej kněží podle Slunce nebo Měsíce (Solární x Lunární). Centrem hospodářství byly chrámy, které nejen vše kontrolovaly, ale také se v nich ukládaly zásoby – chrámové hospodářství.
První byl Sumer (3200př.n.l.). Byly zde městské státy (Ur, Uruk, Lagaš). Používali klínové písmo, znali vůz na kolech, stavěli velká města a zikkuraty. Kolem r. 2400př.n.l si Sumer podrobili nájezdníci Akkadové. Převzali sumerský jazyk i písmo a vytvořili jednotný stát. Jejich vůdcem byl Sargon Akkadský.
Na jihu Mezopotámie byla Starobabylónská říše (centrum – Babylon). Jejím nejslavnějším panovníkem byl Chamurapi, který vydal první dochovaný zákoník (oko za oko).
V severní Mezopotámii vznikla Asýrie, jejíž centrem bylo Ninive a Ašur. Byli krutí válečníci, postupně pronikli i na jih. V 16.stol.př.n.l. ovládla Asýrie celou Mezopotámii, pronikli až ke Středozemnímu moři a k Egyptu. Významným panovníkem byl Ašurbanipal, který v Ninive založil knihovnu. Na konci 7.stol. byli poraženi porobenými národy.
Do popředí se znovu dostal Babylon, vznikla Novobabylonská říše, v ní vládl Nabukadnesar. Dobyl Palestinu, mnozí Židé byli odvlečeni do zajetí.
Nakonec v 6. stol. ovládli celou Mezopotámii Peršané.
Palestina – zde nejstarší Pelištejci (Filištíni) – městské státy (nejstarší Jericho). Kolem r.1200 př.n.l. sem začaly pronikat Židovské kmeny (Hebrejci). Ti to nakonec zemi ovládli. Sjednotil je král Saul. Hlavním městem se stal Jeruzalém. Pak nastoupil král David, po něm Šalomoun, který byl moudrý a postavil chrám (monoteismus – Jahve).Židé na svém náboženství velice lpěli. Po smrti Šalomouna se stát rozpadl na království Judské a království Izraelské. Do toho zasáhl Nabukadnesar. Po dobytí Babylonu Peršany se Židé mohli vrátit, od té doby ale židovský stát vždy podléhal vyšší moci. Postupně se tu vystřídali Peršané, Řekové a Římané, kteří začali Židům nutit své náboženství. Židé se vzbouřili, nejprve byli jen poraženi, podruhé je Římané vystěhovali do různých částí říše (diaspora).
Fénicie – jen městské státy, obchodní přístavy (Bybos, Sidón, Tyros) a osady (i na pobřeží Afriky), z některých později významná města (Kartágo). Zjednodušili písmo a v egyptských službách obepluli Afriku
Chetitie – indoevropané, přišli do Malé Asie ve 3.tis.př.n.l. Útočili do Mezopotámie a Palestiny, tvrdě válčili s Egyptem. Po bitvě u Kadeše, kterou vyhráli (stejně jako Egypťané) byla roku 1274 uzavřena první dochovaná mírová smlouva. Dohodli si hranici sfér vlivu a slíbili neútočení a vše stvrdili sňatky. Chetité používali železo a vytvořili písmo, které rozluštil Bedřich Hrozný.Říše začala po r.1500 př.n.l. slábnout, až podlehla útokům Asyřanů.
2800-2180 př.n.l. – farao, syn boží, patřil mu celý Egypt. Důležití byli kněží. Centrum náboženství – Véset (Théby). Existovalo také úřednictvo a armáda, jejíž velitel se mnohdy stal faraonem. Většinu obyvatel Egypta tvořili rolníci řemeslníci, organizovaní do občin. Říše se dělila do oblastí (nomy), v jejich čele byl předník dosazený faraonem.
Stará říše vznikla sjednocením Horního a Dolního Egypta (Meni, farao H.E.).
Vzniklo písmo – hieroglyfy, začaly se stavět pyramidy. Egypt vedl výboje na jih, chtěli se dostat do Súdánských lesů.
Říše se rozpadla zevnitř (slabí vládci) – první přechodné období.
2000 – 1700 př.n.l. – opětovné sjednocení Egypta, centrum Véset, pohřebiště v údolí králů, zavlažovací zařízení (jezero Fajúm). Začaly výboje do Palestiny a na jih. Říše se rozpadla pod nájezdy Hyksósů, používajících koně.
1550 – 525 př.n.l. – vrchol Egypta, od Súdánu k Palestině a Chetitii (Kadeš)
Nejvýznamnější faraoni byli z dynastie Ramessů – Amenhotep IV. provedl reformu náboženství, zavedl jediného boha Atona, přejmenoval se na Achnatona a odstěhoval do Amarny. Po jeho smrti se vše vrátilo zpět. Jeho synem byl Tutanchamon.
Po roce 1000 př.n.l.začal Egypt slábnout, čehož využili nájezdníci. Na určitou dobu se tam dostali Asyřané, nakonec se objevili Peršané, od té doby nebyl Egypt nikdy samostatný.
Roku 330 př.n.l. dobyl Egypt Alexander Veliký. Po jeho smrti se Egypta chopil jeho generál Ptolemaios založivší poslední „egyptskou“ dynastii. Z ní byla poslední Kleopatra, která se snažila chránit zemi před Římany. Roku 30 př.n.l. obsadil Egypt Octavianus a připojil jej k Římské říši.
reklama poskytovatele webu