Druhá etapa husitství

Po vítězství nad čtyřmi křížovými výpravami začaly mezi husity rozpory. Měšťané už chtěli konec války protože získali církevní majetek a osvobození od církevního útlaku, za což bojovali. Chudina a Žižka ale chtěli bojovat dále, dokud neprosadí pražské artikuly.

Byl popraven radikální Želivský.

Žižka odešel do Hradce Králové. Jeho lidé si začali říkat OREBITÉ, proti nim stála PANSKÁ JEDNOTA.

Střetli se u Malešova, kde roku 1424 Žižka vyhrál.

Oblehl Prahu, kněz Jan Rokyta ho ale přesvědčil, aby společně táhli na Moravu. Žižka zemřel u Přibyslavi (1424), do čela jeho sirotků se postavil Prokop Holý.

Přišla další křížová výprava, byla poražena u Ústí nad Labem, další u Tachova a u Domažlic.

Husité začali podnikat spanilé jízdy do okolí. V Basileji se konal koncil. Do Čech přijelo poselstvo, obnovila se panská jednota a u Lipan porazila sirotky. Byla ale přijata BASILEJSKÁ KOMPAKTÁTA, Čechám bylo dovoleno přijímat pod obojí. Zikmund to potvrdil a ujal se vlády.

Kolem významných měst začaly vznikat městské svazy – velké město nutilo menší ke spolupráci (Pražskýměstský svaz, Táborský, Žatecko-Lounský,…). Královská města si vymohla, aby mohla zasedat na zemském sněmu vedle šlechty.

Lidem přijímajícím pod obojí se začalo říkat kališníci či utrakvisté.

Zikmund nedodržel sliby a podporoval katolíky, usiloval dokonce o navrácení církevního majetku. Začal proti němu vzrůstat odpor. Kališník Jan Roháč z Dubé mu vyhlásil válku, byl poražen a oběšen. Šlechtici se ale měli stínat, vzedmula se proto vlna odporu a Zikmund utekl. Na útěku ale ve Znojmě zemřel. Tím skončili Lucemburkové, neboť neměl syna.

Vládnout se snažil jeho zeť Albrecht Habsburský, ale šlechta byla proti. Následovalo bezvládí a drobná válka. Roku 1439 zemřel, po jeho smrti se mu ale narodil syn, Ladislav Pohrobek. Vládla šlechta, vytvořila dva vojenské spolky – lanfrýdy. Jeden vytvořili katolíci (vedli Rožmberkové), druhý kališníci (ten vedl Jiří z Poděbrad). Mezi nimi pořád trvala válka.

Roku 1448 Jiří z Poděbrad obsadil Prahu, stal se nejmocnějším a stal se zemským správcem.

Snažil se udržet mír a obnovit královský majetek, šlechta a města musela dokázat, že jí všechno patří oprávněně, nelegální majetek byl navrácen státu.

Roku 1458 se chtěl Ladislav Pohrobek ujmout vlády, ale krátce po příjezdu z Vídně zemřel.

Katolíci začali šířit zprávu, že ho Jiří otrávil, přesto ho ale česká šlechta zvolila králem. Aby mohl být korunován, tajně přestoupil na katolictví a dohodl se s papežem Piem, že mu pošle biskupy. Po korunovaci se ale stal opět kališníkem. Další papež tak proti němu vyslal křížovou výpravu, kterou vedl Matyáš Korvín, Jiřího zeť. Vtrhl do Čech, ale roku 1469 byl poražen u Vilémova. Byl zajat a po příslibu míru propuštěn, začal ale bojovat znovu.

S Českými přívrženci vytvořil spolek – Zelenohorská jednota.

Roku 1471 Jiří zemřel. Nechtěl, aby nastoupili jeho synové, uvědomoval si možné pokračování konfliktů. Uzavřel proto dohodu s polským rodem Jagellonců.

Na český trůn nastoupil Vladislav Jagellonský. Panovala složitá situace, Matyáš se chopil příležitosti a ovládl Moravu a Slezsko, roku 1490 ale zemřel a Vladislav získal i uherský trůn.

Vladislav byl slabý (král dobře), k moci se dostala šlechta, král pobýval v uherském Budíně, začaly totiž útoky Turků.

V Čechách začal boj mezi městy a šlechtou. Aristokracie chtěla finance a podporovala v poddanských městech řemesla, čímž porušovala městská práva královských měst. Spory nikam nevedly a tak roku 1517 obě strany uzavřely Svatováclavskou smlouvu (šlechta mohal podnikat, královská města zůstala v zemském sněmu). Královská města však brzy přestala poddanským ekonomicky stačit.

Podařilo se ukončit náboženské spory. Kališníci i katolíci uznali bezvýchodnost situace, sešli se roku 1485 v Kutné Hoře a uzavřeli dohodu vzájemného uznávání. Poprvé se tak v Evropě dohodla dvě náboženství. Objevilo se ale třetí – Jednota bratrská, vycházející z myšlenek Petra Chelčického, čímž se situace opět ztížila.

Roku 1500 byly písemně zachyceny zákony – Vladislavské zřízení zemské.

Začalo se pomalu zhoršovat postavení poddaných, za což mohlo šlechtické podnikání. Velmi výnosným se ukázal chov ovcí a ryb, čímž vznikaly vyšší nároky na fyzickou práci poddaných. Narůstala tak robota (až 3 dny týdně).

Vypuklo povstání. Nejprve proběhlo v Ploskovicích, tamních poddaných se ujal sousední pán Dalibor z Kozojed. Byl obžalován a zavřen do věže Daliborky na Hradě. Nakonec byl popraven, ale aspoň se naučil hrát na housle.

Následně povstali havíři v Kutné Hoře, byli také potlačeni a popraveni.

Roku 1516 Vladislav zemřel a na trůn nastoupil jeho syn Ludvík Jagellonský. Byl také slabý a pobýval v Uhrách. Roku 1526 se střetl s Turky v bitvě u Moháče, byl poražen a na útěku se utopil. Turci tak získali většinu Uher a a Jagellonci vymřeli. Česká šlechta se rozhlížela po novém králi. Nakonec byl vybrán – na pohled slabý – Ferdinand I. Habsburský.