MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

hus

První etapa husitství

Církev velice bohatá a mocná, Karel IV. (14.stol.) ji začal velkoryse podporovat, Církev začala svůj majetek rozmnožovat, církevní úřady se začaly kupovat. Došlo k schizmatu (dvojpapežství – Francouzský král se nepohodl z papežem, zvoli si nového v Avignonu, Karel IV. ho odvedl do Říma, Francouzi zvolil druhého, církev ztratila autoritu.), avignonský papež vymyslel odpustky. Stále se platily desátky, objevily se také věčné platy – měšťané odkazovali církvi jako vykoupení z hříchů renty, vázané na pozemky. Na venkově vymysleli železnou krávu – sedlák si mohl za peníze půjčit dobytek.

V Evropě sílil odpor proti církvi, stále panovalo dvojpapežství. Václav IV. se rozhodl podporovat římského papeže, univerzita ale chtěla avignonského. Roku 1409 vydal Dekret Kutnohorský, kterým upravoval počet hlasů na UK, načež odtud odešli cizinci.

Roku 1400 byl Václav IV. sesazen z říšského trůnu, dostal se na něj Zikmund. Po sporu s arcibiskupem Janem z Jenštejna a popravení Jana z Pomuku ztratil podporu církve.

Do toho se objevili první reformátoři církve – Karlem IV. pozvaný Konrád Waldhauser (v Žatci ho přehlušili zvoněním a hodili pulpit do hnoje), Jan Milíč z Kroměříže (fanatik, nazval Karla antikristem, převychovával prostitutky), Tomáš Štítný ze Štítného a Matěj z Janova. Rozhodující byl ale až Hus.

MISTR JAN HUS, rektor UK, začal kolem r.1400 kázat v Betlémské kapli, jeho názory se začaly šířit mezi lidmi. Své myšlenky sepsal latinsky – De Eclesia. Navazoval na učení anglického teologa Johna Wycliffa. Církev měla být uspořádána dle Bible – bez moci a majetku, neprodávat odpustky, vládnout měl jen člověk bez hříchů.

Hus se dostal do sporu s Václavem IV. a s arcibiskupem. Byl dán do klatby a odešel z Prahy na Kozí hrádek a Krakovec. Byl pozván na koncil do Kostnice, aby obhájil svá učení. Císař Zikmund mu slíbil bezpečnou cestu, na koncilu byl ale Hus mučen a 6.7.1415 upálen. O rok později byl upálen i Jeroným Pražský. Jejich smrt měla v Čechách velký ohlas, sešli se Husovi šlechtičtí přívrženci a poslali do Kostnice protestní dopis s 400 pečetí. Začaly otevřené útoky proti církvi – vyhazování farářů a podobně.

Vyhrotily se tři směry husitství:

Začaly poutě na hory, kde probíhala kázání pod širým nebem a přijímání pod obojí, nová víra se šířila. Centrem hnutí bylo Nové město pražské, kde byla spousta chudiny. Působil tu i aktivní a razantní kazatel Jan Želivský. 30.7.1419 vedl procesí kolem Novoměstské radnice, kde byli odpůrci husitů. Ti dav vyprovokovali a byli vyhozeni z oken – 1.pražská defenestrace, čímž začala otevřená revoluce.

Zemřel král Václav IV. a na trůn chtěl jeho bratr Zikmund. Husité ho ale vinili z Husovy smrti a nechtěli ho.

Byla vyhlášena křížová výprava, čímž se ze všeho stala mezinárodní záležitost.

Husité mezitím v Sezimově Ústí čekali na konec světa. Když nepřišel, spálili ho a založili na jaře roku 1420 město Tábor. Zde se chiliasté pokusili realizovat své vize o rovnostářské společnosti (kádě se společným majetkem), což jim vydrželo do podzimu. Do Tábora se vydal i Jan Žižka z Trocnova. Pronásledovalo ho královské vojsko, střetl se s ním u Sudoměře a porazil ho.

V červnu dorazila křížová výprava, oblehla Prahu a byla poražena na Vítkově. V Praze si husité domluvili 4 pražské artikuly, své požadavky:

Ignorováni byli chiliasté, kteří měli asi 120 požadavků.

V listopadu přišel Zikmund s českými a uherskými katolíky a byl poražen na Vyšehradě.

V létě 1421 se konal sněm v Čáslavi, byl sesazen Zikmund. Husité mu poslali dopis. Trůn nabídli polským Jagelloncům, těm se sem ale nechtělo. Další křížová výprava měla zaútočit ze dvou stran, z Německa ale přišli dřív, nedobyli Žatec a utekli. V zimě přišli Uhři až ke Kutné Hoře, Žižka ji opustil, sebral vojsko a křižáci utekli a postavili se na odpor až v Německém Brodě a byli pobiti i s veškerým obyvatelstvem.

Po vítězství nad čtyřmi křížovými výpravami začaly mezi husity rozpory. Měšťané už chtěli konec války protože získali církevní majetek a osvobození od církevního útlaku, za což bojovali. Chudina a Žižka ale chtěli bojovat dále, dokud neprosadí pražské artikuly.

Byl popraven radikální Želivský.

Žižka odešel do Hradce Králové. Jeho lidé si začali říkat OREBITÉ, proti nim stála PANSKÁ JEDNOTA.

Střetli se u Malešova, kde roku 1424 Žižka vyhrál.