Říjen 1929 – zhroucení newyorské burzy (nepodložené ceny akcií, virtuální peníze bez krytí).
Krize se rychle rozšířila do celého světa, v ČSR vyvrcholila až 1933, celosvětově začala slábnout až roku 1935.
V USA – prezident F.D.Roosevelt – teorie ekonoma Keynese (stát musí do ekonomiky zasahovat) – krizový plán New Deal – banky pod státní dozor, státní zakázky, dotace zemědělství. Plán byl úspěšný, v ekonomicky slabších zemí ale nebyl možný.
Ve státech nejvíce postižených krizí propukal fašismus (silný nacionalismus přecházející až do rasismu; název od římského odznaku moci - fasces). Vznikalo přesvědčení, že země je šizena, ale přes problémy se dostane, protože je nejlepší.
Ve Versailles dostala málo, nespokojenost vyústila ve fašistické hnutí. Vedl ho BENITO MUSOLINI, 1922 udělal tzv. pochod na Řím, dostal se k moci, začal si říkat duce a mírově tak začal fašismus. Směla existovat jen jedna strana a kontrolovalo se všechno. Zůstal král, ale neměl žádnou moc.
Ekonomické zbídačení po válce, nesouhlas s Versailles
1918 – sesazen císař, vyhlášeno Výmarská republika (dle místa založení)
HITLER založil NSDAP, tvrdil, že jen on dokáže státu pomoci. 1923 se pokusil o převrat a byl uvězněn, strana ale nepřestala existovat. Ve vězení napsal knihu Mein Kampf.
Ve 30. Letech se krize v Německu prohloubila. V NSDAP vzniklo SA (spodina bojkotující setkání jiných stran) a SS (ochranný oddíl). Ve volbách roku 1932 vyhrála levice (socdem a komunisté), nedokázala se ale shodnout na koalici, tak prezident Hindenburg jmenoval říšským kancléřem Hitlera. Do úřadu nastoupil 30.1.1933
Postupně ničil demokratické principy:
Hitler začal být úspěšný i v zahraničí. Roku 1935 se Sársko připojilo k Německu.
Anglie ani Francie si ale neuvědomovaly vážnost situace. Anglický ministerský předseda CHAMBERLAIN začal prosazovat Appeasement, politiku ústupků vůči Německu. Snažil se zaměřit německé zájmy na východ. K této politice se přidala i Francie.
Hitler nenarazil na žádný odpor, obnovil armádu a 1936 obsadil demilitarizované pásmo.
Začalo sbližování s Japonskem, byl uzavřen pakt proti Kominterně. Po spojení s Itálií vznikla Osa Berlín-Řím-Tokio.
Začaly vznikat i další fašistické režimy. Ve Španělsku byla roku 1935 zvolena levicová vláda, ale generál Franco začal občanskou válku. Podporovalo ho Německo i Itálie, Anglie s Francií se zdrželi, čímž nepřímo podpořily vzbouřence. 1939 Franco vyhrál a vydržel u moci 40 let.
V Portugalsku se chopil moci pan Salazar, v Maďarsku c.k.admirál Horty, v Polsku maršál Pilsudski. Fašismus vznikl i v Rumunsku a Bulharsku. K pokusu o fašistický převrat došlo i v Rakousku. Poslední skutečnou demokracií ve střední Evropě tak zůstalo Československo.
1936 – Itálie napadla Habeš. Společenství národů uvalilo na Itálii sankce, nikdo je ale nedodržoval. Konferenci navíc předsedal Beneš, který si tak Itálii znepřátelil. Itálie Habeš dobyla.
Japonsko dobylo severovýchod Číny a ustanovilo zde protektorát Mandžukuo. Pronikalo i dále do Číny, nikdy ji ale nezískalo celou. Boje trvaly až do roku 1945.
Kolektivní bezpečnost – systém smluv, který by státy zavazoval ke vzájemné pomoci v případě napadení. Proti bylo Německo i Polsko, Anglii to nezajímalo. Nakonec byla uzavřena jen smlouva Francie-ČSR-SSSR (1935).
Lidová fronta – dohoda všech odpůrců fašismu, povedlo se jen ve Francii, spojení vyhrálo volby a ministerským předsedou se stal 1936 Léon Blum. Byl ale nerozhodný, dostal se pod vliv Anglie, přijmuta politika ústupků a po roce vláda padla.
V březnu 1938 Hitler bez odporu obsadil Rakousko (anšlus Rakouska).
reklama poskytovatele webu