MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Český stát ve středověku

VELKÁ MORAVA

Zprávy až od. 9.stol – 2 centra sjednocování – J Morava (Mojmír) a Z Slovensko (Pribina) - Nitra

830 – Mojmír dobyl Nitru > Velká Morava

Rostislav – Morava pod tlakem Franků, jediná naděje bylo křesťanství, vyslal posly do Byzance, odtamtud roku 863 přišli věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Přinesli písmo (hlaholice) a jazyk (staroslovanština). K&M byli obžalováni v Římě, obhájili staroslov. Jako liturgický jazyk, Metoděj byl jmenován moravským arcibiskupem, Konstantin zůstal v Římě v klášteře.

Svatopluk – orientace na západ, vyhnal Metodějovy žáky, ti odešli na Balkán a do Ruska. Kníže Moravu rozšířil – Čechy, Slezsko, Slovensko, Maďarsko, východofrankové se snažili, ale neporazili ho. Jádry říše byla hradiště, kam se soustřeďovala armáda, řemesla i církev. Největší byly: Staré Město u Uherského hradiště, Valy u mIkulčic, Nitra, Děvín, Pohansko.

Na vysoké úrovni bylo zpracovávání kovů a výroba šperků

Mojmír II., boje o moc s bratry (pruty Svatoplukovy), z východu Maďaři, 906 říše zanikla, centrum sjednocování přesunuto do Čech.

POČÁTKY STÁTU V ČECHÁCH

První zmínky z 8.-9.stol, kdy sem několikrát vtrhl Karel Veliký.

Existuje několik výkladů vzniku státu, obvykle se uvádí, že se Slované nejprve dělili do několika kmenů – Čechové (střední Čechy, Levý Hradec), Charváti (východní Čechy, Libice), Lučané (severozápad), Děčané (okolo Děčína), Litoměřici (okolo Litoměřic) a Pšované (okolo Mělníka).

845 – francký císař se chystal vtrhnout do Čech pod záminkou šíření křesťanství, ale 14 českých knížat se nechalo v Řezně pokřtít.

Skutečné písemné doklady až z konce 9.stol., kdy vznikly první legendy (vražda sv. Václava). V té době už byly Čechy celkem sjednoceny, vládli Přemyslovci (Čechové, střed a západ) a Slavníkovci (Charváti, východ a jih).

Přemyslovci se postupně dostávali do popředí, svůj původ odvozovali od Přemysla Oráče ze Stadic a kněžny Libuše. Po nich údajně vládlo sedm knížat, první historicky doložený je až osmý BOŘIVOJ (kolem roku 880). Za manželu měl Ludmilu z Mělníka. Dostal se pod vládu moravského Svatopluka, přijal křesťanství a v Praze postavil první kostel.

Po Bořivojovi vládli postupně jeho synové – nejpve SPYTIHNĚV, poté VRATISLAV. Ten si vzal polabskou Slovanku Drahomíru a měli syny Václava a Boleslava. Po smrti knížete (916) začaly boje o moc mezi Ludmilou a Drahomírou. D. nechala L. zabít, čímž jí zajistila svatořečení.

Roku 921 začal VÁCLAV vládnout a Drahomíru vyhnal

Východofrancký král Jindřich vtrhl do Čech, Václav se mu podrobil > placení tributu.

Proti Václavovi se postavil BOLESLAV, zavraždil ho a nastoupil na trůn. Začal válku s Franckou říší (Ota I.). Po 15 letech byl poražen a musel uznat tribut.

Na trůně následoval BOLESLAV II. Přemyslovci ovládli Moravu, Slezsko a Krakovsko (jih Polska), dostali se až na hranice Kyjevské Rusi. Roku 995 s družinou vyvraždil Slavníkovce, čímž dokončil sjednocování Čech. Roku 973 založil v Praze biskupství, čímž omezil francký vliv (předtím Čechy podléhaly biskupství v Řezně). Druhým biskupem se stal sv.Vojtěch, přeživší Slavníkovec (během masakru byl u papeže v Římě).

Příbuzný Přemyslovců, Boleslav chrabrý, mezitím sjednotil Polsko.

Roku 999 nastoupil na trůn BOLESLAV III. Byl poměrně slabý, měl dva bratry, probíhaly spory moc. Toho využili Poláci, zaútočili, obsadili Prahu a na trůn dosadili jakéhosi Vladivoje, který si nechal udělit Čechy jako léno od Německa, čímž je stanovil součástí Svaté říše římské.

Jaroslav a Oldřich utekli do Německa, kde prosili o pomoc. Dostali vojsko a roku 1004 vyhnali Poláky z Čech. Na trůn nastoupil starší Jaromír.

1012 ho OLDŘICH sesadil, vykleštil, oslepil a později zavraždil. Vyhnal Poláky i z Moravy. Za jeho vlády sv.Prokop založil Sázavský klášter, který se stal centrem staroslověnského vzdělání.

1034 nastoupil BŘETISLAV, syn Oldřicha a Boženy. Vpadl do Polska a dostal se až do Hnězdna, odkud přivezl velkou kořist včetně pozůstatků sv. Vojtěcha a mnoho otroků. Ústně vyhlásil první české zákony. Upravil nástupnictví (princip seniorátu), na trůn měl vždy nastoupit nejstarší Přemyslovec., ostatní měli dostat úděl (území) na Moravě. Později se ale nic nedodržovalo, byly boje o moc, do kterých často zasahoval německý císař.

Po čase nastoupil na trůn VRATISLAV II. Těsně spolupracoval s císařem Jindřichem IV. V boji o investituru a za zásluhy byl roku 1085 jmenován prvním českým králem.

Na počátku 12.století se kníže Soběslav dostal do konfliktu s císařem a roku 1126 se s ním střetl u Chlumce a zvítězil. Na památku nechal postavit rotundu sv.Jiří na Řípu.

Po letech boj o moc se dostal k vládě VLADISLAV. Římský císař Fridrich Barbarossa v tu dobu bojoval o severní Itálii. Kníže mu pomohl a dobyl roku 1158 Milán. Císař mu za to věnoval dědičný královský titul.

OBDOBÍ ÚPADKU

Začaly boje o moc, přemyslovci se střídali, vraždili a sesazovali.

Fridrich prohlásil Moravu za markrabství, podřízené císaři. Přemyslovců ale bylo málo a český král se stával i moravský markrabětem.

Další přemyslovec, KONRÁD OTA vydal listinu zvanou Statuta Konrádova, v níž uznal dědičnost šlechtických lén (propůjčenou půdu jim už nemůže vzít).

Boje skončily až roku 1197, kdy zbyli již jen Přemysl Otakar a Vladislav Jindřich, který se Přemyslovi podrobil.

VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ

PŘEMYSL OTAKAR I. musel upevnit vládu. To se mu podařilo a začal zasahovat do zahraničí. Při volbě římského císaře podpořil Fridricha II. Sicilského, který mu za to udělil potvrzení dědičnosti českého trůnu a značnou nezávislost na římské říši, tzv. Zlatou bulu sicilskou. Dostal se také do boje o investituru, ale nakonec musel uznat, že církevní hodnostáře bude jmenovat biskup.

Roku 1230, po Přemyslově přirozené smrti nastoupil VÁCLAV I. Měl oporu silného státu a tak zaútočil na jih, svého syna Přemysla oženil s rakouskou princeznou Markétou a získal tak část Rakouska.

1253 nastoupil PŘEMYSL OTAKAR II. Měl doly v Jihlavě, díky tzv. hornímu regálu měl právo na všechno vytěžené stříbro. Snahu o silnou vládu mu kazila šlechta, aby oslabil Vítkovce (vedl je Záviš z Falkenštejna) na jihu, založil České Budějovice a klášter Zlatá Koruna.

Pokračoval s výboji na jih, získal Štýrsko, Korutany a Kraňsko a dostal se až k Jaderskému moři. Podnikl křížovou výpravu do Prus, kde založil město Královec. Rozvedl se s rakouskou Markétou a vzal si uherskou dědičku Kunhutu. Chtěl se stát císařem, ale kurfiřti (volitelé císaře) se báli, že je příliš mocný a zvolili Rudolfa Habsburského.

Přemysl ho neuznal a střetl se s ním v bitvě na Moravském poli. Prohrál a byl zabit.

Přemyslův syn Václav byl příliš mladý, tak za něj vládl Ota Braniborský. K moci se dostala šlechta, vypukl zmatek a téměř bezvládí. To vadilo především církvi.

Roku 1283 se VÁCLAV II. dostal na trůn. Zajal Záviše a nutil Vítkovce, aby se vzdávali. U Hluboké ho popravil. Nakonec se se šlechtou dohodl a svěřil jí některé pravomoci. Ponechal si ale řízení financí a zahraničních vztahů. Chtěl založit univerzitu, ale šlechta ho nepodpořila.

Byly otevřeny doly v Kutné Hoře a král začal z čistého stříbra razit nové mince, pražské groše. Vydal také důlní zákoník, který byl následně napodobován v celé Evropě.

Roku 1300 byl zvolen polským a po roce také uherským králem. Vládu v Uhrách svěřil synovi.

Proti němu se postavil císař Albrecht Habsburský. Chtěl především získat Kutnou Horu, ale byl poražen. Král byl na vrcholu moci, ale 1305 zemřel na tuberkulózu.

Nastoupil mladý (17) VÁCLAV III. Vzdal se neudržitelných Uher a vytáhl na udržení Polska, byl ale v Olomouci roku 1306 zavražděn, čímž přemyslovci vymřeli po meči.

Vládu chtěl Rudolf Habsburský (král kaše se žaludečními problémy). Šlechta ho ale nechtěla, navíc záhy zemřel. Vládnout chtěl Jindřich Korutanský, manžel Anny Přemyslovny. Byl ale slabý a nedokázal se prosadit. Církev tedy s Jindřichem Lucemburským dohodla sňatek Elišky Přemyslovny a jeho syna Jana Lucemburského (13).

ROMÁNSKÁ KULTURA

Kulturní propad po zániku Západořímské říše, zánik měst

Karel veliký – pokus o obnovu vzdělanosti a kultury – karolinská renesance

Kláštery – střediska vzdělanosti, čtvercový půdorys + kostel, uprostřed rajský dvůr, kolem ambit a konvent

10.-11.stol. – první ucelený sloh – Románský sloh – mohutné stavby – kostely – kruhové rotundy, pravoúhlé baziliky, typický je kulatý oblouk a silné neomítnuté zdi, sdružená okna, valená klenba nebo dřevěný strop. Cáchy – korunovační kostel, Pisa – šikmá věž, bazilika a rotunda, Řezno – kostel.

U nás rotundy na Řípu, Vyšehradě a ve Znojmě, baziliky na Pražském hradě, v Řeznovicích a v Milevsku, hrad Přimda na Šumavě a románské domy na starém městě. Král Vladislav nechal v Praze postavit první kamenný most (Juditin).

V okolí Loun kostely Slavětín, Lenešice, Libčeves, Černčice; husity zbořený klášter Postoloprty.

Sochařství – bez modelu, socha součástí zdi, převažují církevní náměty

Malířství – neznali perspektivu, bez modelu, fresky a iluminace v knihách