MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

České země v 17. A 18. století

NAŠE ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE

Čechy byly zničeny ekonomicky, během války zemřely 2/3 obyvatel. Zanikla řada vesnic, zničená byla města. Omezil se obchod i řemesla. Spousta půdy ležela ladem, šlechta ji ale potřebovala obdělávat, zvyšovala se robota. Aby lidé neutíkali, začalo obnovování nevolnictví.

Vyměnila se šlechta. Velké české rody vymřely, další odešly kvůli náboženství. Přicházely nové rody, odměněné zkonfiskovaným majetkem. Zbylé rody se poněmčily.

Poddaní se začali bouřit, největší povstání propuklo roku 1680 v severních a severovýchodních Čechách. Bylo vojensky poraženo, byl ale vydán patent, stanovila se maximální míra týdenní roboty. Šlechta ale přesouvala robotu ze zimy na léto, takže to nijak nepomohlo.

LEOPOLD I. musel řešit problémy s Osmanskou říší, která se už dostávala na jižní Slovensko. Roku 1683 dokonce Turci oblehli Vídeň, na pomoc ale přišla většina Evropy. Turci se dostali na vrchol možností a byli postupně vytlačeni i z Uher.

Na konci 17.století nastalo hospodářské vzpamatování, rozvoj řemesel a obchodu, začaly vznikat manufaktury (rozptýlené – hory – plátenictví; soustředěné – sklářství a železářství – Šumava a Krušné Hory). Kvůli penězům a nevolnictví ale manufaktury zakládala šlechta (na buržoazie jako na západě). Jednu z prvních založil Valdštejn v Litvínově, další vznikla v klášteře v Oseku a v okolí Brna.

Roku 1705 nastoupil JOSEF I. a roku 1711 KAREL VI. Neměl mužského potomka, sepsal pragmatickou sankci (nedělitelná monarchie, právo dcer na trůn). Roku 1740 nastoupila MARIE TEREZIE, vdaná za Františka Lotrinského, Habsburkové vymřeli po meči, už to byla dynastie Habsbursko-Lotrinská.

OSVÍCENSKÝ ABSOLUTISMUS

Navzdory pragmatické sankci začala válka o rakouské dědictví(1741-1745). Bojovalo se opět hlavně u nás. Pruský král Fridrich se zmocnil Slezska. Marie se ho nechtěla vzdát a začala sedmiletou válku, kterou také prohrála a o Slezsko přišla definitivně. Byly nutné reformy:

Tyto reformy jsou souhrnně nazývány osvícenský absolutismus. Týkaly se jen západní části monarchie, Uhry zůstaly zemědělské, rostly ekonomické i kulturní rozdíly v monarchii. Reformy dovršil až JOSEF II. (vládl 1780-1790). Roku 1781 vydal patent o zrušení nevolnictví (robota zůstala, ale člověk se mohl stěhovat, učit a ženit/vdávat dle libosti) a toleranční patent, jímž bylo povoleno několik dalších náboženství, obvyklých v okolních zemích. Lidé přestali emigrovat, naopak se stěhovali do monarchie.

Nastoupil LEOPOLD II. Omezoval další reformy, do vývoje ale začaly zasahovat zahraniční vlivy (Velká francouzská revoluce).

NÁRODNÍ OBROZENÍ

Vytváření novodobého českého národa, do 18.století měly národní identitu jen Anglie a Francie.

Lidé přestali být vázaní na místo, mohli se svobodně pohybovat, uvědomili si, že patří k jednomu vyššímu celku, národu.

Začalo se hledat jednotící hledisko, tím se ukázal být jazyk.

PRVNÍ ETAPA (do roku1815)

Vytvoření moderního funkčního jazyka, škodili puristé. Předpokladem byl vznik inteligence.

Venkované odcházeli do měst, české děti studovaly, čeština se opět šířila.

Bohatí měšťané a část šlechty byla ochotných obrození financovat (státoprávní šlechta). Viděli v tom boj proti vídeňské centralizaci.

Obracení do minulosti, vybírání událostí vhodných pro posílení národního uvědomění.

Důležité bylo divadlo, prvním českým se stala Bouda (Václav Thám).

Vzniklo i nakladatelství – Česká expedice pod vedením Krameria, vydávány byly Pražské poštovské noviny.

Nevznikla žádná literární díla, objevila se pouze díla jazyková (Dobrovský – mluvnice, slavistika).

DRUHÁ ETAPA (1815-1848)

Šíření obrození mezi lidi, vznik vědeckých institucí – Královská česká společnost nauk, České muzeum (1818) – památky na slavnou historii, Časopis Českého muzea (první český vědecký časopis).

Rukopis Královédvorský a Zelenohorský – hrdinská epika, která vlastencům scházela, padělky.

Panslavismus – všeslovanství – slovanské národy jsou jen části velkého národa a slovanské jazyky jsou jen různá nářečí (Kollár: Slávy dcera)

Jungmann – Slovník jazyka českého – česko-německý, čeština se vyrovná němčině (nová slova); soupis českých tisků.

Umělecká díla, Kollár, Čelakovský - ohlasy lidových děl, 30.léta: Tyl, Havlíček, Němcová, Erben.