Železobeton, podobně jako ocel, se stal moderním materiálem, který výrazně ovlivnil charakter, podobu i samotnou estetiku stavebního díla ve dvacátém století. Jeho počáteční užití poznáme již od poloviny 19. století.
50. léta - Monier - beton vyztužený drátěným pletivem.
1855 – Lambote – cementový člun.
1877 – Hyatt – experimenty s armovaným betonem
90. léta - využitelný konstrukční systém (Hennebique), převedení ocelového systému sloup-průvlak-trám-deska do železobetonu. První železobetonové konstrukce výrazně imitují dřevěnou trámovou konstrukci, napodobují i pro dřevo typické zkosení hran jednotlivých prvků.
Kostel Saint Jean de Montmartre, Paříž
U nás se nejprve užíval Monierův konstrukční systém od firmy Ways & Freytag. Systém více pracoval s tradičním zděným systémem, železobetonové byly jen stropy, chyběla tak provázanost se sloupy. Až posléze se prosadil Hennebigueův systém firmy Bechyně.
Zpracováno na základě přednášek prof. Ing. arch. Petra Urlicha, CSc. a doplňující literatury.