Nové technologie druhé poloviny 20. století – vliv konstrukce na formu
Prolínání funkce architekta a inženýra, nelze přesně rozlišit, co dělal architekt a co inženýr.
- Malý palác sportu, Řím, Pier Luigi Nervi, Vitelozzi, 1957, tenká zvlněná skořepina a tenké železobetonové konstrukce, demonstrace statických možností, estetika vnitřních sil v konstrukci.
- Budova UNESCO, Paříž, Marcel Breuer, Pier Luigi Nervi, Bernard Zehrfuss, 1953, viditelná betonová kosntrukce
- Hala C.N.I.T. v Paříži, Zehrfuss, Nervi, Chamelot, Mailly, Prouvé, 1957-8, výstavní hala na La Défense, skořepina půdorysu trojúhelníku s rozponem 200 m, dvojitá se vzpěrami uvnitř
- Centrum Pirelli, Miláno, Gio Pontti, Antonio Fornaroli, Alberto Rosselli, 1955-9, železobetonový mrakodrap, což bylo tehdy přelomové, dosud nebylo možné kvůli horší kvalitě dosáhnout železobetonem takových výšek. Konstrukce sestávala ze čtyřech mohutných pilířů, které se směrem nahoru zužovaly, doplněných o trojúhelníkové ztužující a břity s komunikacemi a hygienickým zázemím na koncích obdélníkového půdorysu, který tak zůstal otevřený bez jakýchkoli podpěr dalších.
- Velký palác sportu, Řím, Nervi 1960
- Kennedyho letiště (původně TWA) New York, Eero Saarinen, TWA, 1961, betonová skořepina, expresivní forma, jedno z prvních využití hvězdicového prstového nástupního systému.
- Dullesovo letiště v Chantilly, Virginia, (letiště ve Washingtonu) Eero Saarinen 1958 – 62, zavěšená dolů prohnutá skořepina nesená šikmými sloupy.
- Palác Z na brněnském výstavišti
- Olympijský areál Mnichov, Otto Frei 1972.
Inženýři, kteří ovlivnily vzhled architektury
- Robert Maillart
- Torroja y Miret
- Pier Luigi Nervi
- Frei Paul Otto
- Sir Ove Nyquist Arup – anglo-dánský konstruktér z dánsko-norského manželství, zakladatel nejznámější konstrukční firmy, postavili budovu sydneyské opery a Centre Pompidou.
