Sociální aspekty moderní architektury

Sociální program funkcionalismu je spjatý s rozvojem velkých měst, kdy se komunální vlády snažily vyřešit otázky bydlení. Dělo se tak legislativními úpravami a přímo vypisováním veřejných zakázek.

Vídeň

Ve Vídni vznikaly na základě programu levicové komunální vlády takzvané dvory (Hof), obvykle pojmenované podle známých levicových filosofů, politiků či starostů (Karl Marx Hof, Karl Seitz Hof,…) – uzavřené bloky domů s malými byty a vybaveností (školka, škola, tělocvična, prádelna, prodejny). Autory byli architekti Karl Ehn či Hubert Gessner a další, povětšinou žáci Wagnerovy speciálky na Akademii. Domy byly financovány z veřejného rozpočtu a dodnes nesou cedulky – Tyto domy byly hrazeny z peněz daňových poplatníků.

• Margaretenngürtel – jednoduchá architektura spíše tradičních forem (včetně oblouků).
• Metzleinstaler Hof, Hubert Gessner 1922 – do zástavby zapadající architektura bez výstřelků.
• Reumannhof, Hubert Gessner, 1924-26, zákaldní znaky oficiální architektury (oblouky, gloriety).
• Karl Seitz Hof – motivy připomínající architektonický purismus.;vítězný oblouk, v detailech připomínka art-deca. H. Gessner 1926-7
• Karl Marx Hof, Karl Ehn z Wagnerovy speciálky, 1928-30, rozsáhlý soubor pro 5000 obyvatel (1382 bytů od 30 do 60 m2), velká vybavenost (lázně, školka, obchody, prádelna, klinika s ordinacemi), velká plocha zeleně. Motivy (vítězných) oblouků, jinak moderní architektura. Symetrií a rozvržením připomíná stejně jako první projekty sociálních utopistů velká šlechtická sídla.

Německo

V Německu se ve městech, kde ve volbách zvítězila levice, se realizovala takzvaná sídliště (Siedlung). Byly to bytné celky s obdobnou vybaveností jako ve Vídni, ale urbanistické řešení odpovídalo názorům na realizaci zahradních měst pod vlivem anglického urbanisty Sira Raymonda Unwina, který spolupracoval s německými architekty (Ernst May, Bruno Taut, Erns Kaufmann). Díky situování mimo centra přežila sídliště WWII. Prosazovala se sériová výroba, minimalizace, opakovatelné konstrukce.

• Kolonie Praunheim ve Frankfurtu n. M. – Ernst May, E. Kaufmann, 1926 – abstraktní geometrický urbanismus.
• Frankfurtská lázeň = první sprchový kout
• Frankfurtská kuchyně = uzavíratelný kredenc, suplování kuchyňského koutu
• Damerstock – moderní budovy občanské vybavenosti
• Siemensstadt – Walter Gropius
• Grossstadtarchitektur – Ludwg Hilbeseimer, Julius Hoffmann, Stuttgart – pokračování typu vertikálního města – monotónní racionální architektura jednoduchá estetika, která pak však nikdy nevyhovovala uživatelům. Návrh předznamenal vznik pozdějších sídlišť (od 50. let i u nás).
• Aplikace teorie vertikálního města v praxi – Ludwig Karl HIllberseimer – návrh do centra Berlína, 1927

C.I.A.M.

Ideové levicové hnutí, které se zabývalo sociální tématikou (Congres Internactionaux de l’Architecture Moderne).Bylo založeno 1928 z iniciace v té době uznávaných architektů (Corbusier, Gropius, van der Rohe). Jednotlivé kongresy deklarativní povahy se věnovaly sociálním tématům a snažily se vyřešit sociální problémy. Z kongresů vznikly deklarace Manifest přípavného výboru, Byt pro existenční minimum (1929), Racionální způsoby zastavění (1930) a nakonec Athénská charta (1933 na parníku Patris z Marseille do Athén).

Sociální program československé architektury

U nás měly zahraniční programy velký ohlas, vznikaly skupiny progresivních architektů, které vydávaly časopisy, které se pak tématikou zabývaly. Vytvořily se velmi dobré podmínky pro četné soutěže a realizace sociálních (levných)bytů ve velkých městech. Vznikaly různé projekty a ideje socialistických měst. Vizualizace byly jen plakátových forem s velice jednoduchým zobrazením.

Teoretikem moderní architektury byl Karel Teige. Zazoval se o vytvoření politicko-kulturní platformy v Levé frontě (nahradila Devětsil) a sepsal spoustu manifestů a teoretických prací (Nejmenší byt).

Architektům se podařilo ovlivnit i mnohé zákony – např. zákony o stavebním ruchu, které měly podporovat bytovou výstavbu .

První realizace bytové výstavby v tomto období byly ještě převážně v národním stylu rondokubismu. Vznikly celé soubory minimálních bytů v Praze a velké stavební projekty – Deset tisíc bytů v Praze a Dva tisíce bytů v Praze. Státní rozpočet ale nedokázal podpořit tak velkou výstavbu a o vyprojektované parcely se pak podělilo množství družstev a sdružení.

• Nejmenší byt – teorie minimálního domu, rozebrání struktury příbytku vládnoucí třídy – individuální je jen jednotka soukromého pokoje, zbytek vybavení měl být kolektivní.
• L-projekt na zástavbu Pankrácké pláně ze soutěže 2000 levných bytů, Müllerová, Bücking, Špalek, 1932. Měla zde vzniknout celá řada kolektivních domů, v podstatě hotelové bydlení s výrazně naddimenzovanými společnými částmi (obrovské chodby apod.) – odstřižení kolektivizovaných částí v podnoži od individuálních jednotek. Dům ordinoval, kdo kde kdy má být a jakožto všechny projekty sociálního inženýrství nemohl fungovat.
• Odpověď architektů Havlíčka a Honzíka na anketu časopisu Tvorba k problému sociálního bydlení, 1930 – typ kolektivního domu (dvojice dvou rovnoběžných bloků)
• Návrh sídliště malobytů v Ruzyni, Jan Gillar 1932, racionální sériovost.
• Realizace malobytů ze soutěže 10 000 bytů v Praze ( 1930), Pankrác 1932-36. Sporá minimalistická architektura, principy z proklamací významných kongresů (univerzální vize obytného domu Böhma a Kaufmanna – novodobý pavlačový typ s obytnými buňkami 20-40 m2, podle nich mělo být nejekonomičtějších 10 pater). Realizace byla pětipatrová.
• Realizace soutěže akce 2000 levných bytů (1932), Ladislav Machoň, urbanistické řádkování napříč vrstevnicemi terénu, jednotlivé domy – Hilský, Jech, Koželka, Černý, 1936-8

Autor:

Jakub Jaroš, architekt

Estetika, ekonomičnost, efektivita. Architektonické návrhy interiérů, exteriérů a územních celků: architektonické studie, dokumentace pro stavební povolení, realizaci staveb i dotační programy.

www.jjarch.cz