MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Francouzská románská architektura

Francie byla v této době již feudalizovaná do velkého množství jednotlivých panství. Stát držel pohromadě lenními vztahy (udělení půdy za přísahu poslušnosti a podpory). Spolu s regionalizací vlády vznikly regionální architektonické školy, tzv. huti, které obhospodařovaly území o průměru zhruba sta kilometrů. Důležitým fenoménem románského života byly náboženské pouti, z nichž byla nejvýznamnější pouť do Santiaga de Compostela (Svatý Jakub z pole s hvězdami), kde se zázračně (po vizi hvězd nad polem) našly ostatky apoštola Jakuba). Poutní cesty vedly z celé Francie a byly na nich budovány poutní kostely.

V románské době jsou už velké kostely zpravidla zaklenuté. Kostely měly symbolizovat nebeský Jeruzalém popsaný v Apokalypse. Věřící byli negramotní, biblické výjevy jim proto byly předávány ve Francii především sochařskými (v tympanonech portálu - opět symbol oblouku) a vitrajovými výjevy v oknech.

Burgundsko

Burgundsko bylo ve Francii vždy významné, protože bylo bohaté díky pěstování vína. Vyklíčily zde mnohé myšlenky na reformy církve (dvě Clunyjské reformy – uspořádání řádů, reformované řády – z benediktínů se stali cisterciáci, z augustiniánů zase premonstráti). Centry kultury byly kláštery, které kromě skriptorií apod. obsahovaly i špitály.

V burgundsku jsou typické velké prostory kostelů, věže nad kříženími lodí a klenba.

Benediktinský klášter v Cluny – 1089 – 1121, zničen za Velké Francouzské revoluce, z obrovského kostela přežilo jen jedno rameno transeptu s věží, z opevněného komplexu např. také vstupní brána.

Klášterná kostel Notre Dame v Paray – pseudobazilika – hlavní loď převyšuje boční jen málo, což neposkytuje dostatek prostoru pro velká bazilikální okna. Objevuje se zde už i lomený oblouk a boční kaple na obchodu po obvodu presbytáře (z poutnických důvodů, aby věřící poutníci prošli kostelem po obvodu a nedělali zmatky).

Kostel st. Lazaire v Autunu – arkády z lomených oblouků jsou podepřeny antikizujícími kanelovanými pilastry.

Kostel st. Madeleine ve Vézelay – po r. 1120, nízká bazilika, vnější opěrný systém, interiér založený na principu řetězení oblouků tvořenými červenými a bílými klenáky za sebou. V průčelí měly stát dvě věže, dokončena byla ale jen jedna.

Klášter cisterciáků ve Fontenay – prototyp kláštera reformovaných benediktinů, absolutní prostota bez zdobení, jediné výtvarno mohl tvořit dřevěný krucifix. Kostel se blíží k trojlodní hale, kdy jsou všechny lodě stejně vysoké.

Shrnutí – baziliky a pseudobaziliky, valené klenby s lomenými oblouky nebo křížové klenby na pasech, lomený oblouk i na arkádách.

Provence

Provence je úzce vázaná na antické dědictví, vždy se objevuje trojúhelníkový štít nad portálem, který je zdoben vůbec v římském stylu (vlysy v nikách). Interiér kostelů je úzký, především pak úzké boční lodi, které vede až k jednolodním kostelům. Využívá se i lomený oblouk.

Kostel S. Gilles du Gard – křížové žebrové klenby.

Shrnutí – jednolodní či trojlodní baziliky s valenou klenbou na pasech, vedlejší lodi jsou nízké a úzké, na průčelí trojúhelníkový štít a antické zdobení.

Auvergne a Languedog

Kostel sv. Foy v Conques – na cestě do Santiaga – pseudobazilika s ochozem s bočními kaplemi po celém obvodu kostela (základní znak poutních kostelů). Dvě velké mohutné věže na západním průčelí (doposud byly jen nízké či štíhlé zvonice, nové uspořádání symbolizovalo nebeskou bránu a bylo okoukáno os bazilik v Sýrii).

Kostel S. Sernin v Toulouse (1080-pol. 12.stol.) – ochoz s bočními kaplemi i po obvodě transeptu, čtyřpodlažní věž nad křížením lodí s arkádovými lodžiemi, mohutný westwerk.

Shrnutí – věže nad západním průčelí a nad křížením, empory a ochozy

Perigordsko – jižní Acquitánie

Kupolové kostely (byzantský vliv – Kostel sv. apoštolů v Konstantinopoli › Kostel sv. Marka v Benátkách › Francie), nejsložitější je jejich uspořádá do kříže, jednodušší v řadě nad hlavní lodí.

Kostel Sainte Fronte v Perigeaux – pět velkých kupolí do kříže, mimo na západě stojící zvonice. Interiér odlišný od Byzance – viditelný kámen, bez mozaik. Nosné pilíře odlehčené vyříznutou klenutou nikou.

Katedrála S. Piérre v Angouleme – složitě zdobené průčelí, transept těsně před presbytářem, čtyři kupole v řadě nad hlavní lodí, kupole nad křížením zdůrazněna tamburem.

Shrnutí – kupolovité stavby navazující na raně křesťanskou a byzantskou tradici.

Poitou – severní Acquitánie

Kostel Notre Dame-de-la-Grande v Pitiers (1.pol. 12. Stol.) – trojlodní hala s ochozem s věncem kaplí a s bohatě zdobeným průčelím.

Shrnutí – tendence k vytvoření halového prostou, lodě klenuté na pasech, od 12. stol. lomený oblouk

Rousillon

Kulturně jednotná oblast se španělskou Galicií a Katalánskem. Převažuje uspořádání dle poutního kostela v Santiagu de Compostela. Úplným pravzorem byl s. Martina v Tours, zničený během Velké francouzské revoluce.

Poutní kostel v Santiagu de Compostela – pseudobazilika, nad vedlejšími loděmi empory (druhé patro vedlejší lodi z důvodu zachycení bočních sil klenby), zdůrazněný transept s průběžným ochozem a kaplemi, hlaví loď klenutá valeně, nad křížením vyzvednutá kopule.

Anglonormanská škola

Oblast pod nadvládou Normanů na obou stranách kanálu La Manche.

Kostel s. Etienne (sv. Štěpán) v Caen – gotický presbytář a nástavby věží, zbytek románský – obrovité hranolovité věže, empory nad vedlejšími loděmi, nízká bazilikální okna v hlavní lodi šestidílné křížové klenby, jednomu poli halvní lodi odpovídají dvě pole vedlejší lodi = vázaný systém, postupný přechod ke gotice, stále ale plný oblouk (lomený svádí víc síly do vertikál).

Kostel s. Trinité v Cean – průčelí s mohutnými hranolovitými věžemi zdobenými arkádami (předobraz gotických katedrál), podobné uspořádání jako s. Etienne.

Katedrála v Durhamu (1093-1133, Anglie) – čtyřdílná žebrová klenba nad čtvercovými půdorysy, trojdělení lodní stěny jako u s. Etienne – arkády, empory, okna.

Katedrála v Ely – průběžná valená klenba na průřezu lomeného oblouku.

Tower – pevnost typu Castell – hranol s vežemi v rozích, nevelká kaple kopírující uspořádání anglonormanských kostelů.

Shrnutí – mohutné baziliky s trojdělením stěn (arkády, empory, okna), mohutné západní průčelí s velkými hranolovitými věžemi, předstupeň gotiky.


Zpracováno na základě přednášek PhDr. Rudolfa Pošvy, CSc. a doplňující literatury.