Vývoj pod vlivem ruské avantgardy, francouzského purismu a německé nové věcnosti (Neue Sachlichkeit), což byl směr vycházející z expresionismu. Předtím se tato tendence profilovala v raných studiích Josefa Chochola, Bedřicha Feuersteina a zejména tzv. puristikcé čtyřky (Jaroslav Fragner, Vít Obrtel, Karel Honzík, Evžen Linhart), kteří své plány opírali o jednoduchost a poetické krásy.
Československá inteligence vzhlížela v té době nejvíc ke Francii, v architektuře pak zejména k Le Corbusierovi.
Teprve na začátku 20. století se výjimečná a leckdy zcela novátorská kreativita promítla do realizovaných staveb, nebo též manifestačních soutěžních projektů – úrazová dělnická pojišťovna (F. M. Černý), která se stala manifestem modernosti nové estetiky. myšlenkově nejdále byl návrh paláce Olympic ve Spálené ulici (1924).
Moderní stavby byly dílem mladých architektů, starší tvořili v rondokubismu či klasicismu.
Krematorium v Nymburku
Zemská průmyslová škola, © http://www.asb-portal.cz
Souhrně by se tedy dalo říct, že purismus znamenal snahu očistit zbytečně okázale dekorativní architekturu končící secese a maximálně ji abstrahovat. Odtud zbýval už jen malý krůček k funkcionalismu. Nebo lépe řečeno, purismus plynule přešel do funkcionalismu.
Zpracováno na základě přednášek prof. Ing. arch. Petra Urlicha, CSc. a doplňující literatury.
reklama poskytovatele webu
