MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Poválečná architektura

Kontinuita diskontinuita jako program

Hlavním úkolem počátku druhé poloviny 20. století je obnova zničené architektury po druhé světové válce, řada měst byla totálně apokalypticky zničena (Drážďany, Varšava, Stalingrad). Nová doba ztratila po staletí vytvářený obraz architektury.

Existovaly už znalosti z památkové péče a ochrany památek, vyvstala ale otázka, co se zcela zničenými památkami. Odpovědi nebyly jednotné:

Varšava – původně středověké město, v roce 1956 už bylo nově vystavěno, uliční čáry a vnější podoby domů zůstaly zcela stejné, změny jsou v interiérech domů a vnitrobloků, ty jsou scelovány a propojovány. Změnila se také střešní krajina, domy dostaly nová podkrovní podlaží a tím pádem spoustu vikýřů.

Gdaňsk - rekonstrukce trvala 1946 – 1955, město bylo dokonale obnoveno včetně baziliky a radnice. U měšťanských domů použity původní partery se schodišti do vstupního podlaží, které zkázu přežily.

Berlín – historizující kostel Díkuvzdání (Kaiser Wilhelm Gedachtnis Kirche) z konce 19. století na konci bulváru Kurfüsterndam byl téměř zničen, přežila jen hlavní věž, ta bylo zakonzervováno a doplněno o novou ortogonální loď.

Norimberk – nové jednoduché domy na původních půdorysech a v původních hmotách.

Le Havre – totální změna obrazu města, etatistický přístup, existence zákonů na vyvlastnění, velký důraz na ideu významných architektů. Původně mělo město Haussmanovský charakter, nové město navrhoval August Perre, postaveno bylo do roku 1958. Zástavba je racionální, z litého a prefabrikovaného železobetonu. Urbanismus je klasický městský s bloky domů s funkčním obchodním parterem. Město ale nefungovalo (pravděpodobně díky jednoduchému univerzálnímu jazyku domů, který postrádal historickou kontinuitu) a stalo se z něj jen velké sídliště, novými centry se stala zničení přeživší předměstí. Dnes už je situace vyrovnaná.

Brest – podobná proměna jako Le Havre, střídmá, ale akademicky klasická architektura.

Marseille – Fernand Pouillon, André Lecomte, André Devin a Suguste Perret, rekonstrukce přístavní části v letech 1948 – 1953, elegantní moderní domy na nábřeží, dodnes snesou srovnání se současnou architekturou, zbytek domů je už jednodušší a racionálnější.

Varšava v 60. a 70. letech – namístě původního ghetta vzniklo moderní funkcionalistické město s architekturou zvanou nový brutalismus. Až na Palác kultury, postavený sověty ve slohu sovětského moderního historismu.

Města po válce – nový urbanismus

Města vzniklá zcela nově na zelené louce, vzorem byla Canberra, návrhy nových měst byly spojené s dekolonizací a vznikem nových států.

Nová Ostrava, Poruba, Havířov a Karviná – 1952–59, nový obytný prstenec kolem Ostravy, Vladimír Meduna a kol.; funkcionalismus, jen v Porubě uplatněn kompletně socialistický realismus.


Zpracováno na základě přednášek prof. Ing. arch. Petra Urlicha, CSc. a doplňující literatury.