MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Megalitická kultura

První obytné stavby

Chýše

Rekonstrukce neolitického dlouhého domu
v Březně u Loun

Všechny účely staveb se brzy projevily jako obydlí – chrámy (obydlí boha) i hrobky, dle středověkých představ proto Evropané předpokládali, že lidé nejprve stavěli primitivní dřevěné chýše z kůlů, jelikož před objevem Ameriky a prozkoumáním Asie a Afriky neznali nic primitivnějšího.

Nejstarší stavby byly pravděpodobně stany ze dřeva a kůže podobné indiánským teepee. Lze to zjistit jen z drobných biologických stop a ve velmi omezené míře z dobových vyobrazení.

Vzhled a trvalost jednotlivých obydlí se měnila v čase i poloze, pevná sídla s kamennou podezdívkou a drnovou střechou se na našem území zřejmě nacházela již v paleolitu.

V oblastech s nedostatkem dřeva (ukrajinské stepi) jsou doloženy nálezy obydlí složených pouze z mamutích kostí.

Z Ruska pochází nálezy srubových konstrukcí z mladšího paleolitu, v neolitu se člověk začal živit usedlým chovným pastevectvím. Z této doby pochází i trojrozměrné zobrazení lidských obydlí – hliněné modely domečku se zjevným konstrukčním systémem.

Neolitický dům dosahoval i značných rozměrů, kůlová konstrukce byla vyplétána proutím a pokrývána hlínou, zemědělství mohlo poskytnout i dostatek slámy k pokrytí střechy došky.

V jiných částech Evropy se v neolitu vyskytly i první kamenné obytné stavby. Nejstarší pochází z Kypru (Chirokythia, 6000 let př. Kr.). Kruhové kamenné stavby byly pravděpodobně zastřešeny dřevem a hlínou.

Skara Brae

Skara Brae, Orkneje

Podobné stavby se nachází na Orknejích (Skara-Brae), kde bylo hodně deskovitě odloučeného kamení a málo dřeva, zahloubené stavby zde navíc chránily před drsným klimatem. Nachází se zde vertikální i horizontální stavební systémy – rámové konstrukce.

Různě propojované kruhové kamenné stavby stavěla i kultura sardinských Nuraghe. Opět není zřejmé zastřešení, kultura už ale ovládala princip přečnělkové nepravé klenby.

Obřadní stavby

Zřejmě kombinovány rituální a pohřební funkce, v megalitických stavbách rozpoznáváme menhir (svislý volně stojící kámen), dolmen (svislé prvky překlenuté vodorovným, obvykle masivnějším a plochým, jejich účel není příliš znám, často tvoří zahloubené dolmenové chodby vedoucí do širší, zřejmě pohřební komory s nepravou klenbou [Barnenez, Francie, 3500 př.Kr., New Grange, Irsko, 3400 př.Kr.] ) a kromlech (kruhovité uspořádání menhirů - nejznámější je Stonehenge, které vznikalo zřejmě ve čtyřech etapách).

Druhy megalitů

Druhy megalitů

Menhiry bývají seskupovány do různých řad a formací (Carnac, Francie, Avebury, Anglie).

Dolmenové mohyly jsou největší evropské předantické stavby, mohyla New Grange má průměr 90 metrů, mnohé z kamenů, které ji tvoří, byly dovezeny z velké vzdálenosti, jde o komponovanou stavbu se zřejmým důrazem na požadovaný vzhled. Uvnitř i venku se odehrávaly nějaké rituály, na vrcholu mohyly jsou stopy po jakýchsi tribunách.

Pojem megalit zavedl Algernon Herbert roku 1849, megalitická kultura nemá nic společného s Kelty, z keltštiny jen pochází názvy megalitických staveb. Největší megality měly i přes 20 metrů, z takových se ale žádný nedochoval vztyčený. I běžné megality ale váží desítky tun, jejich zvedání bylo sice náročné, ale s dvěma stovkami lidí proveditelné.

Hal Salflieni

Hal Salflieni, Malta

Nejmladší megalitické stavby jsou na ostrovech Malta (Mnaidra, Tarxien) a Gozo, vystavené z menších kamenů a originální organickým tvarem bez pravých úhlů a zastřešené zřejmě dřevem a hlínou - megality vymezené prostory jsou velké a žádné stopy po klenbách se nenalezly. Jsou z doby kolem 3000 př.Kr. Podle fragmentů soch šlo o střediska matriarchálního kultu. Na Maltě existují také až trojpodlažní zahloubené komplexy sloužící k pohřbívání (usuzováno dle ostatků 7000 lidí poukazujících na dlouhodobé pohřbívání). Jsou zvané hypogea a vytesáním pilastrů a překladů napodobují nadzemní megalitické stavby (Hal Saflieni, nejhlubší patro je zřejmě nedokončené, je jen nahrubo vytesané a bez pohřbů). Nejmladší maltský nadzemní komplex je Hagar Qim z doby kolem 2700 př.Kr., složený z největších bloků.