MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Krétsko-mykénská civilizace

Kultura společná pro starověkou Krétu, přilehlé menší ostrovy a Mykény a další menší sídla na Peloponéském poloostrově ve 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem.

Krétsko-mykénská kultura používala více dřeva, takže se na ni dochovalo méně památek.

Kultura stála na obchodování, starší je Kréta, základní rysy její kultury převzali Achajové v pevninském Řecku, kteří byli militantnější a nakonec Krétu ovládli.

Starší, lineární písmo A, není rozluštěn, takže kultury zůstávají tajemné, známé je až Achajské lineární písmo B, které je z doby jejich dobytí Kréty.

Tato doba se odrazila v řecké literatuře, která často zachycovala příběhy z tohoto období (Trojská válka a spol.).

První rozkvět palácové kultury na Krétě nastal v tzv. střední době minojské, centra byla ale za krátkou dobu (1600 př.Kr.) zničena nějakou živelnou katastrofou. Obnovena byla v Pozdní době mykénské (1500 př.Kr.), což je doba, kdy tam vtrhli pevninští Achajové.

Následovala pozdní heladská kultury, z níž pochází Mykénský hrad. Tato období odpovídají egyptské Nové říši.

Krétsko-mykénská civilizace končí příchodem Dórů, kteří na jejích troskách vytvořili řeckou antickou kulturu.

Kréta

Zde se často objevuje symbol býka a býčích rohů, což dalo nejspíš za vnik legendě o minotaurovi, spletitý minojský palác pak dal vzniknout domnělému labyrintu. Labyrint znamená „dům dvojité sekyry“, což je další zde častý motiv.

Vykopávky v minojské paláci vedl pan Evans a zjistil, že jde o pozůstatky první evropské vysoké civilizace s krásnou keramikou, broušenými polodrahokamy a vysokou znalostí zpracování kovů. Fresky ze Santorini podávají důkaz i o rozvinutém námořnictví. Významné postavení měly v kultuře ženy, větší než na pevnině.

MINOJSKÝ PALÁC – současný stav ze 13. Století př.Kr., stavba začala po roce 1750 př.Kr. Jde tzv. vegetativní, postupně narůstající stavbu a centrum velké, ale nejspíš rozptýlené obytné oblasti. Palác tvoří několikapatrové, k sobě nahlučené budovy, které na rozdíl od Mezopotámie a Egypta mají okna a stropní světlíky. Neexistuje zde monumentální sakrální architektura, byly zde jen malé svatyně. Stejně tak zde není žádná monumentální funerální architektura.

Archeolog Evans si na základě různých vyobrazení a trosek vytvořil představu o podobě minojské architektury a některé části paláce znovu vybudoval. Vše doplnil dřevěnými prvky vyrobenými z betonu. Původní zdivo mělo pestrou skladbu, používalo jak tesané, tak nepravidelné kameny. Nachází se zde také domalované fresky, jejichž původní fragmenty ale ukazují architekturu – směrem dolů se zužující sloupy, pilíře a býčí rohy na okrajích plochých střech. Sloupy byly nejspíš dřevěné, protože se za nich dochovaly jen podstavce. Stavby jsou na freskách barevné. Palác měl řešené topení i vodovod, v obytných částech byly koupelny s kamennými nebo vypalovanými vanami. Místnosti navazovaly na sloupové síně a ty zase na otevřené terasy, Zdi byly bohatě zdobené bohatými freskami.

FHAISTOS, MALLIA, ZAKROS – další paláce, menší, ale opakující dispozici a charakter minojského. Nachází se zde jediný dochovaný případ pravého klenutí (díra pro kočku).

Našly se i modely běžných obytných budov, které jsou dvoupatrové, mají sloupy na obvodu horního patra i uvnitř, okna, a dokonce i vykonzolované balkony.

THÉRA – další z center minojské civilizace, odsud zřejmě vzešla sopečná katastrofa, která zničilia krétské paláce a umožnila tak nájezd Achajů. Bylo zde odkryto minojské sídliště z doby 1600 př.Kr. přikryté popelem jako Pompeje, domy jsou tak dochované do výšky druhého patra. Interiéry potvrzují všechny představy a domněnky z Kréty.

Mykény

Lví brána

Lví brána.

Vykopávky v Mykénách provedl Heinrich Schlieman, který objevil Tróju. Šlo o kulturu militantnější, se spoustou nálezů zbraní a zbrojí a městy s mohutným opevněním z kyklopského zdiva z mohutných kamenných bloků. Na akropoli vede opevněním Lví brána, vstup s kamenným překladem a reliéfem dvojice lvů opírajících se o podstavec s minojským sloupem, který byl zřejmě symbolem celé kultury. Lvíčci mají uražené hlavy, což ale určitě nebylo autorským záměrem.

V hradbách se nachází chodby zaklenuté nepravou klenbou, jedna kupříkladu vede ke skalnímu prameni.

Kyklopské zdivo se vyvinulo v tzv. pelasgické zdivo (podle bájného předchozího národa), které je také z velkých kamenů, ale po stranách pečlivě otesaných, aby zapadly přesně k sobě.

Nachází se zde tzv. megaron, který následně přešel dál do antiky. Jde o dům se vstupem se schodištěm, terasou se sloupovím, předsíní a hlavní místností se sloupy a ohništěm pod otvorem uprostřed střechy. Stěny jsou silné a nesou trámy, vše je bohatě barevně zdobeno.

Megaron

Půdorys a rekonstrukce megaronu.
1 - Vstup se sloupy místo čelní stěny, 2 - Předsíň, 3 - sál se sloupy a ohništěm uprostřed.

Na akropoli se nachází kamennými deskami ohrazený kruhový prostor s šachtovými hroby. Našla se zde spousta pokladů, zlatých cenností., jako domnělá maska krále Agamemnona, šperky, nádoby.

Tholos

Vstup do tholu zvaného Atreova pokladnice.

Poblíž akropole je několik tholů (tholos), kruhových hrobek s kupolí z nepravou klenbou vysokou třináct metrů a jednou či několika vedlejšími komorami. Nejznámější je údajná Atreova pokladnice. Skládá se z cesty obezděné přesně tesaným kyklopským zdivem, která vede k portálu do dromu (kopeček nad hrobkou). Portál je odlehčený trojúhelníkovým otvorem nad překladem, který tvoří kámen vážící asi deset tun. Původně byl portál ozdobený mramorovými sloupy a barevnými výplněmi. Vchod byl ale po pohřbu zasypán.

TIRYNS – hrad na kopci ležící původně u moře, obklopený kyklopskými hradbami. 1900 - 1100 př.Kr. Uprostřed se opět nachází megaron – centrum panovnické rezidence. Síla hradeb umožnila vznik kasemat (komor a chodeb uvnitř nich) zaklenutých přečnělkovou klenbou.

PYLOS – od předešlých hradů se odlišující palác minojského typu bez hradeb, ale také blízko moře. Byla to patrová stavba, i když převažujícího horizontálního pojetí s bohatou výzdobou zobrazující spoustu válečných scén. Centrem dispozice je ale také megaron, navíc s dobře dochovaným ústředním ohništěm a lůžky sloupů. Nedaleko paláce se také nachází tholos.