MENU
ÚVOD
ARCHITEKTURA
UMĚNÍ
HISTORIE
CESTOVÁNÍ
OSTATNÍ

ARCHITEKTURA

DĚJINY UMĚNÍ

HISTORIE

CESTOVÁNÍ

OSTATNÍ

KONTAKT

VYHLEDÁVÁNÍ

Vliv inženýrů na architekturu 19. století.

Nástup inženýrů byl důsledkem vývoje technického vysokého školství v evropských vyspělých zemích (Francie, Anglie, Německo). Školy produkovaly specialisty v profesích důležitých pro rozvoj společnosti, měst i stavebních konstrukcích. Vývoj k technické architektuře se projevuje nejprve na techncikých a účelových stavbách - na mostech a továrnách, až posléze se nové materiály prosazují na civilních stavbách, zato se však záhy přestávají skrývat a přímo se stávají částí architektury.

Ocel umožňuje velké rozpony – uvolnění vnitřního prostoru. V 19. století tak došlo k největšímu přelomu v chápání architektuře, která se stala záležitostí prostoru.

1783 – Corte – výroba kujného železa pudlováním

1854 – Bessemer – výroba plávkové oceli

1879 – Thomass – výroba oceli s použitím Thomassovy moučky, ocel je ušlechtilá a vhodná pro kce namáhané v tahu.

Univerzální výstavy – vznikají v polovině 19. století, jsou ukázkou novodobých vztahů na poli obchodu a nabízení zboží, prostředníkem mezi výrobcem a zákazníkem, který se vyvinul v samostatnou instituci a prestižní záležitost.

1851 – Londýn – modelem moderní architektury byl Křišťálový palác.

1889 – Paříž – Eifellova věž.

Iron bridge

The Iron bridge - most přes řeku Severn. © Roantrum

Počátky technických staveb:

Crystal palace

Křišťálový palác

Přišly také doslova megakonstrukce:

Eiffel

Eiffelova věž


Firth of forth

Most Firth of Forth

Elevador

Elevador Santa Justa

Elevador

Vstup do pařížského metra, stanice Abbesses


Zpracováno na základě přednášek prof. Ing. arch. Petra Urlicha, CSc. a doplňující literatury.