V 19. století vznikla myšlenka, že by se pro nové stavby mohly a měly využívat historické slohy, protože tehdejší estetika viděla historické stavby jako ideální a nejhodnotnější.
A jelikož historické slohy vždy doprovázela nějaká charakteristika společnosti (s renesancí souvisela kultura, s gotikou národnostní státy), používaly se historické slohy právě podle klíče účel stavby = charakter doby, v jejímž stylu je postavena.
Vznikla tak celá řda neostylů, kterým se souhrně říká historismy, respektive historismus, tedy styl odkazující k historii. Neorenesanční tak byla divadla, muzea, humanistické věci. Neogotické pak budovy související s národy a národností, jako třebab udovy parlamentů. Neorománský sloh spojený s temným a nebezpečným dávnověkem pak panoval vojenským zařízením.
Vznikla také první památková hnutí, bezpochyby také související s nacionalismem a odkazy ke starým hodnotám.
Neorenesance vyjadřovala ideály humanismu, odvolávala se na renesanci a antiku.
Nejčastější stavební typy: divadla, muzea, koncertní síně, vědecké ústavy, nádraží.
Vznikají i neorenesanční vily jako ideál kvalitního bydlení.
Panuje úzká vazba mezi architekturou a výtvarným uměním - stavby jsou zdobeny malbami, vitrážemi apod. v příslušném historizujícím slohu.
1844 – Koná se sjezd německých architektů v Praze s otázkou, v jakém slohu napříště stavět – odkazy antiky už nestačily, bylo potřeba hledat nové zdroje.
1860-63, Gottfried Semper publikuje knihu Der Stil den technischen und tektonischen Künsten (v češtině Styl).
Významnějším se stává používání základních klasických architektonických řádů odvozených od Vignoly a Palladia (sloupořadí, římská arkáda [spojení oblouku a předsazeného sloupy libovolného řádu – dórský, toskánský, iónský, korintský, kompozitní], která zbohacuje fasádu. Průčelí se vstupy jsou vždy zvýrazněné, typicky s motivem tří stupů (triumfální oblouk).Typicky novorenesanční jsou arkády s vysokým stylem.
Nejrozšířenější sloh druhé pol. 19. stol u nás. Vzory v italské renesanci, odkaz k humanismu, architektura spjata s národním obrozením, specifická podoba ve spojení s národními motivy vyjadřovanými sgrafity či malbami na fasádách a interiérech. Zobrazování národní tématiky na stěnách a v lunetách apod. = forma politického protestu proti Rakousko-uherské monarchii.
Rozmanitost a touha po volnosti, romantické představy o životě spojeném s přírodou. Poučení z gotiky vyjadřované skeletovou a žebrovou konstrukcí, konstrukční logika staveb (Viollet-le-Duc). Opis gotického tvarosloví. Novogotika také idealizovala středověké uspořádání města a vyzdvihovala ho novogotickou podobou radnic.
Architekti v této době ovšem obvykle zvládali všechny neostyly, obohacené i o vlivy orientální architektury (John Nash, Královský pavilon v Brightonu). S gotikou je spojený tzv. historický romantismus, který definuje především dva typy parků – francouzský vycházející z baroka a romantickou parkovou anglickou zahradu.
Eugene Emmanuel Viollet-le-Duc – teoretická činnost i celá řada realizací, práce se středověkou strukturou i detaily, železné konstrukce.
1814-16 je v Německu založena Huť pro dostavbu Kolínské katedrály Podobně vznikají hutě i v jiných zemích (Vídeň, Praha,…). Roku 1831 je ve Francii ustavena Komise pro historické památky.
Rodí se památkové hnutí, vzniká až nezdravý památkový purismus, který odstraňuje ze staveb všechny pozdější nánosy, zároveň vznikají nové realizace, často nepříliš povedené a až paskvilní, nejde totiž ani o architekturu moderní, ani o středověkou.
U nás takto proslul zejména Josef Mocker při přestavbě a dostavbě Karlštejna. Novogotika se zapsala i do siluet měst (Praha, Čáslav,…) díky obnově, nebo spíš znovuvýstavbě gotických věží.
Zpracováno na základě přednášek prof. Ing. arch. Petra Urlicha, CSc. a doplňující literatury.
reklama poskytovatele webu
