Funkcionalismus

Funkcionalismu je finálním a mezinárodním stylem modernismu. Má přímou návaznost na Sullivanovu poučku „Form follows function“ (forma následuje funkci). První knihou o mezinárodním stylu byla Prvky funkcionální architektury od italského architekta Sartoria. V zahraničí se začal používat název modernismus či mezinárodní styl, u nás zásluhou Teigeho pak funkcionalismus. Meziválečný modernismus byl rozšířený zejména mezi pokrokově smýšlejícími architekty a umělci. Důležité aspekty tvorby:

• Abstraktní estetika
• Pět bodů moderní architektury dle Le Corbusiera
• Průmyslová výroba jednotlivých prvků – unifikace, typizace, prefabrikace
• Sociální program
• Progresivní tendence v urbanismu – nové principy plánování měst

Individuální stavby modernismu (funkcionalismu)

• Café Era, Brno 1927-9, Josef Kranz, purismus na fasádě i v interiéru, neoplastická barevnost.
• Zemanova kavárna, Brno, Bohuslav Fuchs 1924
• Palác Olympic, Praha, Jaromír Krejcar 1924-7, zaplnění proluky, blízké Corbusierovu domu v Rue Nungesser et Coli, použití světelné reklamy. Výsledek moderní pražské typologie, obsahuje kinosál, kavárnu, restauraci, administrativu a byty.
• Palác Lindt, Praha 1925, Ludvík Kysela. Velká okna s velmi nízkými parapety, železobetonová konstrukce s rozponem 7m, pilířový systém, pasáž. Fasáda je z černé leštěné žuly se zlatým orámováním. Lindt byl výrobce smutečních věnců, budova byla obchodním domem.
• Hotel Avion, Brno 1928, Bohuslav Fuchs. Vznikl v proluce 9,4 m široké, na patro se vešly vedle sebe jen dva pokoje. Kavárna s jídelnou jsou nad sebou v první dvou patrech.
• Palác vzorkových veletrhů, Oldřich Tyl, Josef Fuchs, 1926. V Praze měl vzniknout cleý areál vzorkových veletrhů, realizována byla ale jen jedna budova složená ze dvou objektů – administrativního a prodejního, s velkou a malou dvoranou. Svého času patřil Veletržní palác, s původním názvem Palác vzorkových veletrhů, k nejmodernějším a největším stavbám tohoto typu u nás i v Evropě.

Palác vzorkových veletrhů

• Areál výstavy soudobé kultury v Brně, Josef Kalous (celkový návrh a hlavní pavilon s parabolickými oblouky), Čermák (rozhledna)
• Kolonie Nový dům – Brno, součást výstavy.
• Elektrické podniky v Praze, Beneš, Kříž, 1928 – moderní instituce měla být moderní i architekturou, sloupová podnož, prosklené patro, nad tím prosté kvádry.
• Budova Penzijního úřadu – první výšková budova u nás, administrativní budova
• Francouzské gymnasium v Dejvicích, J. Gillar, výrazná tendence blízká německému pojetí – Bauhausu, jasné rozlišení jednotlivých funkcí (mateřská škola, obecná škola, gymnázium, internát, tělocvična, odborné učebny), vysoká estetika.

Francouzské gymnasium v Dejvicích

• Československé reálné gymnázium Edvarda Beneše, Dejvice, Evžen Linhart, svého času největší reálné gymnázium v Československu, skeletová konstrukce s kruhovými sloupy, ryze modernistická architektura.
• Reálné gymnázium Vinohrady, Bohumil Kněžek, Josef Václavík.
• Výstava SČSD Osada Baba (Svaz československého díla), 1932-4-6 regulace Pavel Janák, návaznost na obytný soubor Weissendorf. Typicky modernistická architektura, malé a až minimální domy, nešlo ale o sociální bydlení, spíše o bydlení středí vrstvy (především členové Svazu československého díla). Díky malým rozměrům si majitelé udrželi vlastnictví i po komunistickém převratu. Realizace sleduje principy zahradních měst, kromě podobné zástavby a urbanismu se uplatnilo i jednotné osvětlení a oplocení.
• Dům pro Josefa Sutnara, Oldřich Starý 1932
• Dům pro Jiřího Paličku, Mart Stam, 1932
• Vila Karla Ballinga, Hana Kučerová-Záveská, 1931-33, severojižní orientace
• Obchodní dům Brandejs, Adolf Foehr, Praha 1932, železobetonová konstrukce, průběžné vodorovné římsy na fasádě nad i pod okny.
• Obchodní dům ARA, Praha 1936, Karel Řehák, ocelová konstrukce 9m dlouhou konzolou. Směsice slohovosti, nárožní věž.
• Lázeňský dům Machnáč, Trenčianské Teplice, 1929-33, Jaromír Krejcar. Lázeňský dům jako sociální bydlení složené z malých pokojů, estetika podobná Bauhausu.
• Sanatorium ve Vyšných Hágách, F. A. Libra, 1938, nejrozsáhlejší lázeňský komplex v Československu.
• Pavilon Německa, Barcelona 1929, Ludwig Mies van der Rohe, vrchol architektonické abstrakce. Fluidní prostor, exkluzivita kvalitních materiálů, travertin, onyxová stěna, nerezová ocel, mléčné sklo. Po skončení výstavy rozebrán, dnes znovu postaven. Voda uvnitř i venku, speciálně navržený nábytek.
• Vila Tugendhat, Ludwig Mies van der Rohe, Brno 1930-1. Větší uzavřenost dispozic, ocelové sloupy, onyxová a dřevěná stěna.

Vila Tugendhat, © http://czechcentres.cz

• Open Air School, Amsterdam 1928-30, Johannes Duiker, Bernard Bijvoet. Půdorysný čtyřpodlažní čtverec rozdělen na čtvrtiny, dvě (po diagonále) byly uzavřeny skleněnými stěnami, dvě byly otevřené.
• Van Nelle Koffie en Thee, Rotterdam 1931, van der Vlugt, Brinkman - tovární budovy, učebnicový příklad moderní estetiky promítnuté do velké stavby.
• Bergpolderflat, Rotterdam 1931, van der Vlugt, Brinkman - bytový dům s osmi patry a ocelovou konstrukcí. Snad jediná bytová stavba o tolika patrech.
• Skleněný dům, Paříž 1930, Pierre Chareau, železná konstrukce a skleněné stěny, luxusní bydlení e vnitrobloku.

  Sociální program moderní architektury

  Viz samostatný článek.