Le Corbusier a purismus
Výtvarný a architektonický purismus se zformoval ve Francii, protagonisty jsou Amédée Ozenfant a Charles Edouard Jeanneret (Švýcar, od 1915 v Paříži, později si říkal Le Corbusier, samouk a výtvarný umělec).
Podstatou směru je jednoduchost formy, prostá skladebnost elementárních prvků – geometrických objemů. Le Corbusier jej později rozvedl a zkoncipoval jako základ moderní architektury, uváděné též jako nová věcnost.
Le Corbusier se po přestěhování do Paříže vžil do role proroka moderní tvorby, silně pod uplatněním železobetonu, který poznal v ateliéru Auusta Perreta.
Ver une architecture, 1923, nejčtenější kniha o moderní architektuře v celém 20. století. Racionální ppřístup k řešení domu, abstraktní a formálně jednoduchá estetika stavebního díla. Propagace průmyslového designu přepisujícího tvary aut, letadel, vzducholodí, parníků – kajuty. Kajuta se dostává i do architektury v podobě kabiny, kde je na minimální ploše soustředěno vše potřebné. Sériová výroba, standardizace, prefabrikace. Dům je stroj na bydlení, architektura se stává nástrojem.
Vila Savoy
Pět bodů moderní architektury
Ve svém raném období se soustředil na návrh dvou základních modelů architektury – systém Dom-Ino a Citrohan. Oba byly i teoretickým přínosem, ztvárněným 1926 do podoby pěti bodů moderní architektury:
- Dům na pilotách (sloupech) vyzdvižený nad terén.
- Volný půdorys umožňující libovolné umístění vnitřních příček.
- Zahrada na střeše.
- Pásové průběžné okno.
- Předsazená nenosná fasáda.
Definici LC doplnil prohlášením, že stavby, které tyto body přesně nesplní, nebudou moderní. Nic tedy nepředkládal odůvodněn argumenty, nýbrž dogmatické pravdy. LC prosazoval volnou dispozici, zcela ji ale fixoval svými představami o rozvržení místností ji ale zcela fixoval.
Urbanismus
V urbanismu se LC soustředil na řešení problémů měst s důrazem na obytné zóny, kde základní jednotkou nebyl dům, ale byt. Inspirace průmyslem a továrními komplexy. Uplatňuje princip zlatého řezu, později přidal tzv. modulor, dělitelnou mírou odvozenou z výšky lidské postavy a zvednuté paže.
- Plán Voisin, 1925, návrh na přestavbu Paříže na základě předchozího návrhu města, navrhoval zbožit celé centrum Paříže kromě významných památek a ještě jím nechat proběhnout dálnici jako obdobu Pařížského diametru. Plán se nakonec ve volnější podobě uplatnil na čtvrti La Défense ve druhé polovině 20. století.
Nejvýznamnější stavby a návrhy
- Dom-Ino – železobetonová konstrukce domu, 1914, desky a pilíře odsazené od okrajů, aby byl prostor pro předsazenou fasádu, utilitární schodiště odsunuto k okraji.
- Dům Citrohan, 1922, později v dalších letech různé další verze, název odvozen od automobilky, která první v Evropě začal vyrábět na lince. Jednoduchá vilka s charakterem buňky. Horní obytná terasa, centrální obytná prostora přes dvě patra s průčelím otevřeným na jih s velkou prosklenou plochou krytou markýzou. Domy Citrohan posléze klade na sebe a vedle sebe a tvoří z nich obytné domy.
- Pavilon L’Esprit Nouveau, 1925, brzy zbořen.
- Cité Frugés, Pessac, Bordeax 1924-27. Dělnická čtvrť, velký důraz na barvy, vytvořeny jasné typy vzniklé modifikací Citrohanu. Domy se dělníkům nelíbily a nikdo v nich nechtěl bydlet, domy brzo dostaly všemožné sedlové střechy a dostavby.
- Dvojdům na výstavě Werkbundu ve Stuttgardu, 1927, Le Corbusier a Pierre Jeanneret.
- Dům-ateliér Amédée Ozenfanta, Paříž 1922, na střeše shedová konstrukce (pilovité světlíky) pro horní osvětlení vnitřního prostoru. Domy nebyly příliš praktické, plochou střechou zatékalo, jednoduchá kovová okna rezla. Jinak je uplňována abstrakce, prostupnost, transparentnost, umělecky jsou to stavby dokonalé.
- Villa Roche, Paříž, s Pierrem Jeaneretem. Uvnitř rampa místo schodiště.
- Villa Stein v Garches, 1927, poměry zlatého řezu.
- Villa Savoy, letní sídlo nedaleko Paříže, do domu teklo, syn majitelky onemocněl bronchitidou a Corbusierovi hrozil soud, před kterým ho zachránila druhá světová válka a fakt, že majitelé byli Židé. Princip volného půdorysu, architektonická promenáda – použití ramp a průhledů. Vila byla po opuštění zdevastována, opravena byla až v 60. letech.
- Návrh soudobého města pro 3 miliony obyvatel, LC 1922. Centrum protnuté komunikačními osami ve dvou směrech, na křížení významné administrativní budovy ve tvaru kříže, kolem na pravidelném rastru domy založené na skladbě modulu Citrohan. Vytvořil abstraktní náčrty a perspektivy z pohledu letadla. Představa gigantického města s nejmodernějšími systémy.
- Obytný dům s ateliérem, Rue Nungesser et Coli, Paris Boulogne, 1933, činžovní dům v proluce blokové zástavby (kde bydlel i sám LC), model později opakovaný po celé Evropě, zejména v Praze. Příčný skeletový konstrukční systém, vnitřní dvůr. Volný, dobře průchozí půdorys, byty mezonetové.
- Činžovní dům Clarté, Ženeva 1930-2, uplatnění systému Citrohan, vysoká kvalita.
- Dům švýcarských studentů, Paříž 1931-33, buňky pro studenty.
- Cité de Refuge, útulek armády spásy, dům-loď složený z malých kajut.
- Palác Centrosojuz, Moskva 1926-36
- Palác Společnosti národů v Ženevě, 1927, jen návrh.
- Redents, systém bydlení, tzv. ozubení, představeno u příležitosti 3. kongresu CIAM v Bruselu. Jde o nekonečné zubaté bloky domů složených ze Citrohanů. Podpořeno rozborem historických realizací a jejich úpravou.
- La Chaise longue - pohovka, 1928, kovové trubky a černé polstrování, pohodlná minimalizovaná pohovka. Samotné lehátko je posuvné, dá se tedy měnit poloha – sklon.
Pavilon L'Esprit Nouveau
Paralelně s tvorbou vydává LC listy svého kompletního díla, zachoval tím tak uceleně své teoretické i praktické myšlení a všechny své návrhy, z nichž většina byla nezrealizována. Dnes existuje Corbusierova nadace, která shromažďuje veškeré jeho dílo.
LC silně ovlivnil budoucí generace, žádné žáky a přímé pokračovatele však neměl.
